12 února, 2009
Moskva je povznášející, ne depresivní (i když zvrácené lidi povznášejí depresivní věci)
12 února, 2009
Jinak Moskva na me pusobila (zejmena z ty elektricky) v tom vecernim seru, smogu a snehu docela depresivne. Ted uz cekam na svuj tydenni vlak, ziiiv!
12 února, 2009
Hej zase party beze me 🙁 Mno po zbytek dne jsem bojoval s turniketama a metrem…takovych lidi a zadny pochopeni pro vidlaka s krosnou. Ale Misu jsem nasel!
12 února, 2009
Jsme radi, ze uz mas listek na vlak, tak stastnou cestu. My jdeme oslavovat statnice. Martin
12 února, 2009
Tak airberlin muzu jen doporucit. Pekne letusky, bezva svaca jo a taky jsme teda uspesne pristali nekde v lesich na Domodedovo letisti. Ted stojim frontu na pasovou kontrolu, pak sezenu nejaky dengy a vydam se najit vlak do mesta a vyhledove I Misu a jizdenky
12 února, 2009
Zdravím do Berlína a přeji šťastný let!Snad odletíte včas, v Pze je zas sníh…:-((..bez vichřiice..:-)) máma
12 února, 2009
Tak letiste jsem nasel. Mam hafo casu a hlavne hafo kramu, vubec to nemuzu unest. Taky je tu pekna kosa 🙂
11 února, 2009
hned to zkousim a preju vagony alespon se dvema koly na kazde strane, malo kulometu a uplatku a a a vubec. Mirek
Jak se dostat do Koreje
10 února, 2009Existuje samozřejmě několik způsobů. Finančně, časově i co náročnosti organizace je asi nejlepší pohlídat si nějakou akci na levné letenky. Třeba Finnair měl tehdy hodně dobrou cenu. Samozřejmě se obecně víc než z Prahy vyplatí letět odjinud, např. z Vídně, Drážďan, Berlína, atd. I tak vás zřejmě bude čekat někde přestup; v případě Finnairu v Helsinkách, ale může to být i Paříž nebo Frankfurt. Každopádně za pár hodin letu a pár hodin časového posunu jste v Incheonu na druhém konci světa. Jak snadné.
Pro svou lehkou posedlost vlakama jsem samozřejmě let rovnou zavrhl. Vzhledem ke vztahům s KLDR bohužel není možné dojet vlakem až do Jižní Koreje, ale i tak jsem sedl k IDOSu a začal hledat možná spojení.
Předem podotýkám, že pokud se zároveň snažíte o co nejnižší cenu, je to na palici. Vzhledem k tomu, že pozemská cesta z Prahy do Koreje sestává v nejjednodušším případě ze dvou přestupů (v Moskvě z vlaku na vlak a ve Vladivostoku z vlaku na trajekt), je potřeba na sebe napojit 3 různé jízdní řády.
Já jsem vycházel z toho, že trajekt z Vladivostoku do Koreje odplouvá každou sobotu (resp. jsem v to doufal, protože stránky firmy Dong Chun Ferry nebyly zrovna moc udržované); on odplouvá ještě jeden den v týdnu, ale ne přímo z Vladivostoku, ale ze Zarubina, asi 100km od Vladivostoku. Nějak jsem si netroufl díru Zarubino hledat v reálu, když jsem ji stěží našel na mapě. Proto se prvním omezením stalo dostat se do Vladivostoku nejpozději v pátek, ale zase ne dříve, protože ubytování tam je prej strašně drahý.
Vlak z Prahy do Moskvy jsem vzhledem k nabídce AirBerlin a potřebě běloruských tranzitních víz zavrhl a zvolil jsem trapně cestu letadlem. Říkal jsem si, že se bez těch dvou dnů ve vlaku navíc obejdu. Měl jsem nečekaně pravdu 🙂 Problém byl odkud do Moskvy letět. Možností bylo několik; ale až na jednu všechny padly na nemožnosti dostat se tam v rozumné době před odletem. Zvítězil Berlín, kam přijíždí autobus StudentAgency časně ráno a na přesun na letiště je tam asi 5 hodin, což je stravitelná doba čekání, když všechno vyjde a dostatečná rezerva, když něco nevyjde.
Zbývalo propojit Moskvu a Vladivostok.
K tomu jsem se musel seznámit s rezervačním systémem Ruských drah, který popíšu jinde. Po nekonečných vypočítávání variant se mi líbila cesta z Moskvy do Irkutsku, tam přespat a druhý den pokračovat do Vladivostoku. Šlo o to, že Moskvu a Vladivostok spojují prakticky jenom dva páry vlaků (jeden liché a druhý sudé dny). Jeden z nich je #1 Rosija, který má opravdu daleko k označení low-cost. Stručně řečeno jízda přímým vlakem byla moc drahá a tak se mi přestup v Irkutsku líbil jako nejlepší řešení spojení dvou vlaků.
Kontroloval jsem to snad stokrát; pak mě ještě napadlo zkusit přestup o něco dál, aby to vyšlo na den a nemusel jsem shánět nocleh. Ha, Chabarovsk. První vlak tam ráno končí a druhý večer začíná. Naprosto ideální, dost času na výstup i nástup, nemůžu přejet, nemusím shánět nocleh. A teď to nejlepší, cena byla ještě o tisícovku nižší než s přestupem v Irkutsku!
OK, takže celá cesta:
O půlnoci autobusem z Prahy, časně ráno v Berlíně. Dopoledne odlet do Moskvy, kde budu k večeru. Dojet na nádraží, odjezd vlaku o půlnoci. O několik dní a časových pásem později příjezd ráno do Chabarovsku, večer odjezd a druhý den ráno příjezd do Vladivostoku. Den na to dopoledne odplutí do Koreje a když budu v Koreji, mám vyhráno.
Do začátku školy jsem měl od plánovaného připlutí ještě asi 4 dny rezervu, která počítala s náhradním plánem najít Zarubino.
Ještě připojím ceny jednotlivých prostředků:
1) autobus Praha – Berlín: 550,- Kč (tarif Special 30)
2) letenka Berlín – Moskva: 49€ (včetně všech poplatků)
3) vlak Moskva – Vladivostok: 110€ (jak jsem tu jízdenku nakonec koupil vysvětlím jindy)
4) trajekt Vladivostok – Sokčo: $209 (po 10% slevě na ISIC; potřeba připočíst asi 700 rublů přístavní a palivový poplatek)