Ztracen v Koreji

Jeste jsem chtel trochu rozvest tu dzungli 🙂 Ten narodni park nejak vubec neni delanej pro individualni cestovatele a tak prvni problem je najit v zaplave budek agentur skutecny oficialni vstup. O moznosti nechat si nekde veci taky v zivote neslyseli, tak jsem se k bumbunu vlacel cca hodinu a pul s plnou polni. Znaceni taky nic moc, ale nasel jsem to. Problem byl s vodou. Tah jsem s sebou 3 litry, z cehoz jsem pulku vypil hned po prichodu 🙂 Obleceni jsem propotil naprosto neskutecne, tricko se dalo luxusne zdimat a o pas jsem se fakt bal. Zbytek dne jsem chodil bez veci jenom do okoli – mj. do super jeskyne s netopyrama. Tam jsem ale asi na hodinu uviz mezi dvema skupinama vyletniku ve flipflopech 🙁

V bumbunu nas spalo 6, mj. i Tomas z Kosic. Jo a taky jeden Nemec, kterej celou dobu nezavrel pusu a asi i diky tomu jsme krome svetlusek zadnou zver nevideli. Ale vyspal jsem se paradne; do deviti se mi to za celou dobu snad jeste nepostestilo. Vlhkost vzduchu byla teda maximalni; ani trochu to neuschlo a navlhlo i to dosud suchy.

Canopy walkway byla fakt super i kdyz zhruba polovina je ted kvuli oprave nepristupna. Cestou zpatky jsem potkal tlupu opicaku.

Ve dve mi jela ta lod 🙂 Vsichni turisti asi jedou lodi nahoru a busem dolu; ja to zkusil obracene a bylo to rozhodne lepsi. Jizdenky na vlak teda uz nebyly, tak jsem cestoval skoro za dvojnasobek sedolezic na krosne u zachodu, bezva!

Do Kuala Lumpur Central jsme prijeli zpozdeny, ale co no. Dojel jsem az na stary nadrazi, pak chvili bloudil, ale nakonec jsem hostel v srdci Chinatown nasel. Hned jsem vyrazil do okoli; nahodou jsem narazil na monorail, tim jsem dojel k Petronaskam (hadejte, ktery jediny den v tydnu je zavrena vyhlidka ze SkyBridge, ktera je navic zadarmo, kurnik), odtud dosel k televizni vezi, pak nejaky mesity, bazary, namesti a tak.

Zitra vstavam pred ctvrtou 🙁 Musim dojit na bus na letiste a v 7:40 letim. V Malajsii jsem stravil 5 dni, utratil 330 ringitu a taky se mi tu moc libilo. Taky tady konci moje putovani jihovychodni Asii.

Uplne jsem zapomnel – thajsky holky jsem teda cekal podle vsech recenzi o dost lepsi. Malajsky holky bez satku jsou docela hezky. Dost se bojim Indie; co jsem tady potkal nejaky Indky, tak byly casto az vosklivy 🙁

Do Jerantutu jsem dorazil nekdy okolo jedny v noci, uspesne se ubytoval a rano vyrazil busem do Taman Negara. Rozhodl jsem se pro variantu s noci v dzungli, takze jsem si zabookoval Bumbun Yong a vyrazil do dzungle. Je to tam docela super 🙂 Noc byla taky bezva, i kdyz jsme zadny zvire nevideli. Druhy den jsem vyrazil na fakt hustou provazovou lavku a pak lodi zpatky…na lodi jsem byl uplne sam 🙂

V Jerantutu jsem nechutne dlouho cekal na ten samej vlak, kterym jsem prijel. Noseat je v Malaysii drazsi nez hardseat; kupuje se az u pruvodciho s prirazkou 10 ringitu 🙁

No co, ted jsem v Kuala Lumpur a jdu na prohlidku!

Dnesek byl luxusni. Brzo rano jsme vyrazili na nadrazi do Wakaf Bahru a chytli jungle train. Fakt to nemelo chybu, zejmena jizda v otevrenych dverich stala za to (na to asi pojistku nemam tak pst). Akorat to koncilo v Kuala Lipis, odkud se do Kuala Tahan, brany narodniho parku Taman Negara, dostava docela blbe. Aspon to melo za nasledek, ze jsme se konecne rozdelili – Vlada se jeste vesel na posledni misto ve sdilenem taxiku a ja se dobrovolne a rad nechal na pospas vlastni doprave a dalsimu osudu.

Tady si bohuzel dovolim jednu neprijemnou vsuvku – az s vama bude chtit nekdo cizi jet na vasi velkou cestu, chtejte po nem predem jeho vlastni plan a overte si, nakolik je schopnej tento typ cesty podstoupit sam. Aby se vam pak taky nestalo, ze si z vas udela zadarmo cestovku a nebude z nej rovnocennej partner ale neschopnej ocasek…a navic si bude psat blog o ceste zcela v jednotnym cisle, coz budi dojem, jak si to vsechno krasne sam naplanoval a na miste zaridil. Bych fakt zvracel. Konec vsuvky.

V Kuala Lipis jsem se luxusne najed 🙂 a dosel ocekovat autobusy. Az 17:30 a navic kdovikam, ale zkusim to. Jako napadlo me i stopovat, protoze auta mi zastavovaly skoro samy. Nakonec jsem tesne pred autobusakem neodolal nabidce svezt se rozklepanym nakladakem. Sice mi smer prisel divnej, ale Franta s Lojzou se tvarili jakoze naprosto presne vi, kam chci. Jizda to byla paradni, projeli jsme dzungli po silnici a to vypada taky skvele. Cestou jsme videli jeden nakladak v propasti a pak jsme urvali kus pneumatiky; no trochu jsem se bal 🙂 Celkem rychle jsem zjistil, ze jedu uplne na druhou stranu, ale bylo mi to vlastne jedno. Nechal jsem se vyhodit v Gua Musang, tady jsem se znova luxusne najed a cekam na nocni vlak na novej pokus. Tentokrat dojedu az do Jeruntatu a odtud uz by to rano melo jezdit v pohode. Zatim nevim, jestli v dzungli stravim noc nebo misto toho pojedu do Singapuru; oboji bohuzel nestiham. V pondeli teda kazdopadne Kuala Lumpur.

Jo a jeste jsem vam chtel rict, ze vam nikomu nic neprivezu 🙂 Fakt na to nemam totiz misto. Kdo jeste nedostal pohled nebo ho chce z nejakyho ultimativniho mista, dejte vedet.

A dneska jsem cet, ze nekdy v cervnu doslo ke zprovozneni posledniho zeleznicniho useku mezi Evropou a Indii z Bamu do Zahedanu v Iranu! Doufam, ze to bude fungovat az tam prijedu; dvakrat mesicne jezdici vlak z Quetty do Zahedanu by taky mohli kvuli tomu posilit 🙂 Iransky vizum zatim porad resim, snad mi to pozvani preposlou zadarmo do Dilli.

Vsechny moc pozdravuju!

Na nadrazi jsme nakonec cekali jak trubky az do tri do rana, protoze melo zase vsechno zpozdeni. No ale do Sungai Kolok jsme uspesne dojeli, takze jsme uspesne prekrocili hranice do Malajsie. V Thajsku se mi taky libilo, konecne jsem si uzil i nejaky to valeni u more. Utratil jsem 3700 bathu a koukam vzhledem k tomu, ze vlak pres cely Thajsko od kambodszkych po malajsijske hranice vysel na cca tri stovky korun, jsem to zase zejmena prozral 🙂

Za hranicema jsme chytli mistni bus narvany po strop mistnimi studentkami; tak jsme se narvali taky a dojeli jsme do Kota Bahru, kde ted nocujeme. Razem jsme ve svete mesit a holek s satkama, jinymi slovy Islam. Zitra rano pojedeme vlakem skrz dzungli; akorat jsem to nejak blbe naplanoval a on asi nedojede az kam jsem chtel…no uvidime. Cilem bylo dojet do narodniho parku Taman Negara, kde se da stravit noc ve specialnim ukrytu s vyhledem na zvirata. Odtud pojedu pres noc do Singapuru, z nej zase pres noc do Kuala Lumpur, tam se vyspim jednou a trada do Indie.

Jo mam pozvani k iranskemu vizu…akorat hadejte kde; na iranske ambasade v Bangkoku. Tam je mi ted teda platny!

Pridavam odkaz na web o ceste Oty a Markety Thajskem, Kambodzou a Laosem 🙂