Ztracen v Koreji

Tak a je to, necele tri tydny v Cine jsou za nami. Bylo to fajn. Utratil jsem celkem 3000 yuanu, videli jsme Qingdao, Beijing, Velkou cinskou zed v Simatai, Guoliang a okoli, Hua Shan, Xian s armadou terakotovych bojovniku, Pandu v Chengdu, Tibet na ceste z Chengdu do Songpanu, nahorni plosinu ve 4000 m n. m. u Songpanu, prehradu Tri Soutesky a Shanghai. Projeli jsme krizem krazem velky kus Ciny, hodne toho videli i z vlaku a cestovanim v tride hard seat si uzili pravy mistni kolorit. Stravovali jsme se zasadne v streatfood podnicich, spali na zemi, v posteli, v hotelu, hostelech, vlacich i v prirode.

Akorat Cina neni takova, jakou jsem si ji predstavoval. Prakticky vsechna mista uvedena v Lonely Planet jsou nechutne turisticka s premrstenym vstupnym a zastupem turistu ve flipflopech. Mesta jsou vesmes oskliva, prasna, bez naznaku nejakeho centra. Dostat se na venkov bez nejakeho pruvodce je dost tezky; navic vlaky v malych zastavkach prakticky vubec nestavi. Vubec ty vlaky jsou dost sileny; system nastupovani si asi predstavit nedovedete, ale funguje to stejne jako na letisti. Zem je pro Cinany jiny svet; nedovedete si predstavit co jsou schopni vytvorit za mrdnik na podlaze vagonu behem par hodin ve vlaku.

Ale jinak se mi v Cine moc libilo 🙂

No a dneska jsme se teda rano rozhodli pro variantu cislo 3) a rozhodne to byla spravna volba! Vlakem jsme dojeli do Pingxiangu, tam jsme po trose komplikaci s domlouvanim ceny presedli do riksy a nechali se dovezt na hranice. Ty jsme presli pesky a za nima nasedli do auta, dojeli do mesta Lang Son, kde jsme se akorat preskladali do minibusu a ten nas dovezl primo do centra Hanoie, konkretne pred jakysi hotel, kde nas ubytovali v bezva dvouluzaku s vlastni koupelnou a televizi za 90,- Kc na osobu a noc. V prepoctu na yuany nas cesta z Nanningu do Hanoie vysla cca na 80, coz je skoro polovina ceny autobusu. Navic krajina po ceste byla fakt super a meli jsme to radove dobrodruznejsi.

Odpoledne jsme si byli projit mesto; konecne prava Asie. Tady se mi libi. Ted akorat planujeme dalsi postup!

Shanghai se mi nakonec libila. Objevil jsem i stare krasne slumy, ktere mesto vzdycky nejprve ohradi zdi a posleze postupne zboura 🙁 Odpoledne jsme teda nasedli na rychlik pres pulku Ciny do Nanningu, kde prave jsme. Cesta to byla narocna, ale prezili jsme bez ujmy.

Zitra rano vyrazime do Vietnamu! Konecne zmena! Cekam hlavne mensi mesta, kratsi presuny a nizsi ceny za vstupy…snad vyjde aspon neco. Ted zvazujem zpusob presunu; je tu primej nocni vlak do Hanoie za nejaky 300Y, pak primej denni bus za 150Y a pak hustodenni spojeni vlak-bus-riksa-pesky-riksa-bus za nemamponetikolik. Hadejte, ktera moznost se mi libi nejvic.

Ve Vietnamu budeme cca 6 dni. V planu mame Hanoi, Hoi An, Saigon a pripadne i nejakou prirodu. Prepravovat se budeme zejmena po severojizni trati tim nejlevnejsim vlakem s oteviratelnymi okny!

Tak chyba, ta hraz co jsme u ni spali byla samotna hlavni prehrada Tri soutesky. Fakt trapny, maly, suchy a desne nas to zklamalo. Tam opravdu nemusite.
Takze jsme si jak paka pracne shaneli dopravu do takovy rite a z ni kvuli necemu podobnymu Lipnu. Odpoledne jsme nasedli na primej vlak do Shanghaje; 24 hodin, tentokrat zase aspon hard seat. Takze ted jsme v Shanghaji, Petr uz se odpojil na cestu do Weihaie a zpatky do Soulu, a my tady travime jednu noc v pekelne drahym hostelu a zitra jedem zase dal… Z financnich a casovych duvodu to zkracujem do Nanningu (27 hodin hard seat), kde se pokusime sehnat co nejlevnejsi spoj do Vietnamu, takze v pondeli vecer bychom mohli byt v Hanoji.
Jinak je tady fakt sileny vedro a vlhko, vodu si kupuju po kanystrech. Cinsky holky jsou vlastne taky pekny, akorat koukam se tu hodne rozmohlo to domalovavani vyskubanyho oboci i u mladych holek; bych zvracel.
No tak my si zejtra doprohlidnem Shanghaj, ktera me teda ale zklamala; cekal jsem I nejakou starou Shanghaj, typicke stare cinske mesto, ale bohuzel to uz tu nikde neni, muselo ustoupit modernim ctvrtim. Ostatni cinska mesta jsou vetsinou osklivy a spinavy…Shanghai je teda aspon o neco lepsi.
Jinak snazim se bojovat s cinstinou, resp. pismem. A fakt dobry, uz se relativne vyznam v jizdnich radech; umim cca 20 znaku, coz mi staci na sestaveni vetsiny potrebnych nazvu mest 🙂

Z Chengdu jsme se nakonec dostali az odpoldne. To byla teda drsna noc v tom neskutecnym mrdniku, kterej si jsou Cinani ve vlaku schopny pod sebou vytvorit. Kupovani jizdenek je taky hell, nekdy mam pocit, ze tady jsou vsichni extremne natvrdli. Nas vlak mel navic 5 hodin zpozdeni, takze nam ujel pripoj. Nastesti nam dali novou jizdenku na pozdejsi zadarmo.
Takze jsme dojeli do Yichangu ve 4 odpoledne, koupili si hard seat do Shanghaje a vyrazili na 3 soutesky. Ted se probouzime na teraskovym policku s super vyhledem na reku a nejakou dolni prehradu; to hlavni ale jeste nevidime, tak hura na to.

Vcera jsme se vydali puvodne na dvoudenni turu po horach v okoli Songpanu, ale nakonec jsme ji stihli za jeden den 🙁 Stanuli jsme s jakama a konema na nahorni plosine v 4km nad morem a uzili si vyskovou nemoc…nebo ze by to bylo po ty tezky veceri? Videli jsme krasne tibetske vesnicky!
Dneska jsme v 6 rano zase vyrazili zpatky zas na 9 hodin v buse, uf. Jely tam s nama i dve pekny Korejky 🙂 V Chengdu jsme se odpoledne marne snazili sehnat nejakej bus nebo vlak smerem ke trem souteskam. Bohuzel narazit tady na nekoho, kdo neco vi, je ochotnej a navic mluvime stejnou reci, je temer nemozny.
Takze jsme zase u holek v hostelu a jedeme zejtra rano 20 hodin ve vlaku do Yichangu, kde teda budeme ve stredu rano. Snad. Shanghai nam vychazi tim padem na patek nebo sobotu a pak uz se nam to v Cine krati…

Tak tohle bylo neco. Vstavali jsme v pul sesty, ale stejne na nas listky do Aby ani jinych totalnich riti nezbyly. Tak jsme nakonec koupili Songpan a cekala nas osmihodinova cesta autobusem udolim reky Min. Silnice diky nedavnemu secuanskemu zemetreseni, stejne jako plno dalsich staveb, misty chybela. S tim ale nas ridic problem nemel, stejne jako s predjizdenim v obousmernem neosvetlenem tunelu, jizdou na cervenou a padajicim kamenim.
Ted spime v tom Songpanu, je to moc pekny mestecko. Tibetanky taky ujdou. Zitra vyrazime na blizke sedlo a okouknout kopec 5588mnm. Zvazovali jsme I vyjizdku na konich, ale musim setrit. V utery se vratime do Chengdu a hned razime na 3 soutesky a nasledne na vychodni pobrezi. Koupil jsem si konecne tu letenku z Malaysie do Indie na 4. srpna.

Tak jsme v dire jmenem Dujiangyan. Vypada to jako hodinovej hotel, ale co, aspon je sranda, poradna Cina a 20 yuanu je taky dobra cena. Nocni vlak z Xianu jsme nakonec prezili a ubytovali se v Chengdu. To je veliky (4M) ale pomerne necinsky mesto. Dneska jsme vyrazili na pandu! Fakt super. No a pak jsme se rozhodli uzit si divokeho Secuano-Tibetu a tak zitra rano razime na celodenni jizdu busem do Aby. Uz jsme vyzkouseli I ty nejpochybnejsi stravovaci zarizeni, ale stale bez vaznejsich nasledku. Mame se skvele!

Tak z Guoliangu jsme se vratili zpatky do Xinxiangu a uspesne sehnali listky na vlak do Huashanu. Taky jsme zjistili, ze je porad lepsi na spani hard seat nez no seat, kterej jsme si koupili tentokrat. Od osmi vecer do 4 rano jsme se tak stridali na 2,5 mist a naspali celkem tak hodinu. Ve 4 rano na nadrazi v Huashanu to fakt stalo za to, ale usmlouvali jsme dopravu do vesnice a snazili se dospat na navsi pred vchodem do narodniho parku. Bohuzel ne moc uspesne, tak jsme posleze vyrazili na horu – Mt. Hua. Skupina nekolika vrcholu s max vyskou neco pres 2100m pricemz vesnice byla nekde v 420m. Vstupny bylo 60Y, vsude schody a strasne lidi. Ale jinak super. Nahore jsme potkali 4 Cechy.

Vecer jsme chytli bus do Xianu a tady jsme ted. Prespali jsme v hostelu a dneska jsme byli koupit jizdenky na vlak do Chengdu…to nadrazi bych vam pral videt. No kazdopadne na nejakou 14 hodinovou jizdu mame opet no seat jizdenky, to bude veselo. V Sechuanu pobudeme cca 4-5 dni, pak se presuneme pres 3 soutesky na vychod do Shanghaje. Tibet i Yunnan bohuzel vynechavame.

Zijeme. Druhy den v Beijingu jsme si pujcili bajk a vymetli zbyla zajimava mista. Dalsi den jsme se vydali do Simatai na velkou cinskou zed a pak jsme jeli nocnim vlakem do Xinxiangu. Hard seat sice neni tak hard, ale spat se tam opravdu neda. Rano jsme uspesne nasli vsechny autobusy do Guolianu a tak ted peceme na ohni burty a varime ramien a jdeme spat tady v narodnim parku pod previsem. Je to tady super! Akorat po nas vsude chtej penize, to je desny (180Kc do NP je fakt moc nejen na Cinu; aspon, ze tu berou ISIC). Zitra se presuneme nejspis do Huashanu (tam chtej 300!).

Mame se skvele…az na tu chybejici Koreu no…

Do Qingdaa jsme dojeli vcera v poradku, ale mesto nas dost zklamalo, nic tam nebylo. Ani listky na vlak. Vubec ty nadrazi tady v Cine jsou tragicky, nic tam neni krome pokladen, front a velky tabule s pocty volnych mist. Jo a vsechno je v cinstine…achjo jak mi chybi ta jednoducha korejstina!
Tak jsme se nakonec rozhodli jet do Beijingu autobusem (vlastne jina moznost nebyla). Byl to zazitek, protoze to byl luzkovej autobus 🙂 Jeste pred odjezdem jsme nakoupili mistni alkac v prepoctu za asi 5,-Kc…a neveril bych, ze to reknu, ale zlaty soju!
Do Beijingu jsme prijeli dneska v 6 rano, vubec jsme netusili, kde jsme. Po hodine a pul bloudeni v slamu a sidlisti a asi dvaceti zeptanich jsme nasli metro. Zamirili jsme do prvniho hostelu z Lonely Planet. Jizda metrem stoji 6,-Kc a u vsech vstupu jsou bezpecnostni prohlidky (zabavili mi Off proti komarum). Hostel se zmenil na hotel, ale usmlouvali jsme jeden dvouluzak za 300,-Kc/pokoj/noc. Ja teda spim na zemi, ale co uz 🙂
Pak jsme vyrazili na prohlidku – vetsinu dne jsme stravili v Zakazanem meste a okoli. Docela dobry. Vecer jsme chteli jit do podzemi (Beijing Underground City); nasli jsme to, ale uz to nefunguje (nevim jestli to je jeste i v posledni verzi LP).
Tak jsme vymetli neco jinyho, zasli na pekinskou kachnu a pak do pravyho cinskyho trhomumraje. Nakonec jsme koupili jizdenky na vlak do Xinxiangu na sobotni noc.

Achjo ale po Koreji se mi stejska fakt moc 🙁 Uz i cinca rikam 🙁