Ztracen v Koreji

Do Qingdaa jsme dojeli vcera v poradku, ale mesto nas dost zklamalo, nic tam nebylo. Ani listky na vlak. Vubec ty nadrazi tady v Cine jsou tragicky, nic tam neni krome pokladen, front a velky tabule s pocty volnych mist. Jo a vsechno je v cinstine…achjo jak mi chybi ta jednoducha korejstina!
Tak jsme se nakonec rozhodli jet do Beijingu autobusem (vlastne jina moznost nebyla). Byl to zazitek, protoze to byl luzkovej autobus 🙂 Jeste pred odjezdem jsme nakoupili mistni alkac v prepoctu za asi 5,-Kc…a neveril bych, ze to reknu, ale zlaty soju!
Do Beijingu jsme prijeli dneska v 6 rano, vubec jsme netusili, kde jsme. Po hodine a pul bloudeni v slamu a sidlisti a asi dvaceti zeptanich jsme nasli metro. Zamirili jsme do prvniho hostelu z Lonely Planet. Jizda metrem stoji 6,-Kc a u vsech vstupu jsou bezpecnostni prohlidky (zabavili mi Off proti komarum). Hostel se zmenil na hotel, ale usmlouvali jsme jeden dvouluzak za 300,-Kc/pokoj/noc. Ja teda spim na zemi, ale co uz 🙂
Pak jsme vyrazili na prohlidku – vetsinu dne jsme stravili v Zakazanem meste a okoli. Docela dobry. Vecer jsme chteli jit do podzemi (Beijing Underground City); nasli jsme to, ale uz to nefunguje (nevim jestli to je jeste i v posledni verzi LP).
Tak jsme vymetli neco jinyho, zasli na pekinskou kachnu a pak do pravyho cinskyho trhomumraje. Nakonec jsme koupili jizdenky na vlak do Xinxiangu na sobotni noc.

Achjo ale po Koreji se mi stejska fakt moc 🙁 Uz i cinca rikam 🙁