Ztracen v Koreji

Ztracen v Koreji
Deníček jednoho exchange studenta z FELu

Poslední hodiny v Koreji

23 června, 2009

Začnu pátkem. To jsem dělal poslední zkoušku ze sítí, pak jsme se zase sešli s Euijin a Juyeon a večer byla oficiální rozlučková večeře s OIA. Všichni jsme dostali certifikát o úspěšném absolvování a cédéčko s krátkou slideshow. Jo a večeři. Pak jsme se vydali na trávník a následně do Janbeer’s, kde probíhalo velké loučení do kdovíkdy.

V sobotu jsem neudělal prakticky nic.

V neděli taky nic, ale večer dorazila Euijin a tak jsme s ní u nás na pokoji natočili prezentační video pro náš projekt. Byla to docela sranda, máme z toho asi 1,5GB materiálu.

V pondělí ráno jsem konečně začal pracovat na dokumentaci k projektu. Celkem tragédie, ale něco jsem splácal, zabalil a odeslal. Hotovo. Koupit krabici a začít balit. Oběd. Pak pomáhám Juan vystěhovat se a razím do města nakoupit něco typu dárky. Dorážím něco před pátou a pak mi píše Euijin, že na mě v jídelně čeká Juyeon.

Tak zase ven. Jdem se projít, pak pomáháme Ondrovi se sbalit a uložit krabice do skladu. Ondra jede dneska večer s paragliding clubem na tejden na Jejudo! Na večeři s náma jde i Euijin, takže poslední šance na bod se rozplývá a můžem soutěž uzavřít s výsledky: Ondra 4+1, Justus 3+1, já 2.

Z večeře jdeme rovnou na poslední AITC meeting. Ten už je pěkně rozjetej a tak nás všichni bouřlivě vítají. Juyeon jede domů a my se přesouváme do dalšího podniku. A do dalšího.

Loučím se s Ran 🙁

Pak píše Vláďa, že je konečně tady. Tak ho jdu vyzvednout k zastávce a ubytovávám ho u nás místo Martina. Cestou potkávám Yunu, to je zase neskutečná náhoda. Vracím se zpátky a jdeme s Jayoung, Justusem a Brianem ještě na korejské karaoke (norebang). O tom napíšu víc jindy; rozhodně to stojí za vyzkoušení. Pak se loučíme a jdeme domů.

Úterý. Začínám dodělávat všechny resty ohledně Eleonory, SMS systému apod. Taky zálohuju poslední fotky domů, všechny varuju, že budu 2 měsíce offline, a nakonec propojuju SMS systém s blogem. V praxi to znamená, že by se zde čas od času měla objevit zpráva, že ještě žiju. Zív ale venku už svítá…

Ve 12:05 nám jede autobus do Incheonu, ve 3 máme bejt na check-inu a v 5 odplouvá náš trajekt do Číny…vízum mi naštěstí opravili. Ještě musím dobalit, vytisknout Lonely Planet a zjistit, kam to vlastně jedeme!

Tak držte palce a mějte se…

3 Responses to “Poslední hodiny v Koreji”

  1. comment number 1 by: Maca

    Džavy, zní to dost smutně… Ale stejně ti závidím následující dva měsíce! A pak se dočkáš našich otevřených náručí:-):-P

  2. comment number 2 by: Džavy

    Nejen zní…na náruče se těšim už teď!

  3. comment number 3 by: Peon

    Baz Tebe teď budeme ztraceni v Koreji my, poloviční Korejci. Držím palce a mám se! ;^{

Leave a Reply

Name

Mail (never published)

Website