Ztracen v Koreji

Ztracen v Koreji
Deníček jednoho exchange studenta z FELu

Vyhlášení Miss Korea

Červen 20th, 2009

Díky vašemu mocnému hlasování je mi ctí vyhlásit výsledky Miss Korea!

Na 1. místě se s titulem Miss Korea umístila Hyeseon
Na 2. místě se s tituly 1. Vicemiss Korea umístily Ran a Emily
Na 3. místě se s titulem 2. Vicemiss Korea umístila Euijin

Co se mi tady občas nelíbí

Červen 17th, 2009

Během celých 4 měsíců jsem se snažil psát hlavně o věcech, který se mi tady líbily…chca nechca musím s takovým odstupem zhodnotit i ty negativní. Pojedete-li sem na týden na výlet, nejspíš vám tady bude připadat všechno super (a je to tak dobře). Rozhodně nevytrhujte tenhle článek z kontextu těch ostatních!

  1. přehnaná uctivost vám někdy poleze na nervy (používání obou rukou při podávání něčeho, apod.)
  2. zejména věková propast je pro nás dost nepochopitelná…prostě lidi od sebe o rok a víc nejsou pro sebe navzájem kamarádi, ale starší/mladší „sourozenci“ s příslušným respektem
  3. přehnaná národní hrdost, masovost a zmanipulovatelnost
  4. Korejci prostě neumí chodit po jedné straně a nastupovat do metra
  5. všude zírají na televizi jak na svatej obrázek; na x kanálech dávají zejména přitroublé telenovely (jednu natočili dokonce v Praze)
  6. zkopírujou z USA co můžou – od školního systému až po anglická slovíčka přepsaná hangulem
  7. komplikace s bankomaty a mobilními telefony
  8. snad každej druhej kluk je tady metrosexuál; holky kontrolují svůj vzhled v jakékoliv odrážející ploše co 5 minut
  9. prakticky žádná volná příroda; s ekologií si tady taky hlavu moc nelámou
  10. soju a další rýžový deriváty jsou fakt hnusný
  11. očekávatelné a neskutečně časté konverzační „výrazy“ typu činča?! (něco jako vážně/nekecej), pak ooooóóóoooo, ááááaaaáááá, wooooooow, hmmmmmm; prakticky už podle položené otázky můžete očekávat reakci na jakoukoliv vaši odpověď
  12. jíst sám tu vypadá skoro až divně
  13. holky vypadají sice dobře, ale občas jak kopie Girl’s Generation…

Vláďa sepsal podobný seznam (trochu sofistikovanější), najdete ho tady.

Proč nepracovat/nežít v Koreji

Červen 17th, 2009

Našel jsem článek Martina Vlnase o tom, proč nepracovat v Koreji (Tahle země není pro líný). Po získaných zkušenostech s ním musím zcela souhlasit.

Jak jsem už psal, od střední školy (ne-li dřív) se Korejci (a Korejky samozřejmě taky) prostě nezastaví. Ve škole jsou od rána (ne mýho rána, ale prostě od sedmi, osmi) do večera (deset, jedenáct). Pokud nemají vyučování, tak jsou naložený v knihovně, v doučovacích kroužcích, učí se anglicky apod. Středoškoláky v typických uniformách potkáte na ulici v naprosto jakoukoliv dobu, ve všední den i o víkendu.

Střední školy existují holčičí, klučičí a smíšené. Vybrat si nemůžete, jste přiřazeni náhodně v okruhu vašeho bydliště (aspoň tak mi to Hyeseon vysvětlila).

Přibližně 80% středoškoláků pokračuje na univerzitu. Hlásí se na víc škol na jednou, ale můžou studovat jenom jednu. Přípravou na přijímačky stráví klidně rok, dva. Undergraduate program tady trvá 4 roky (freshman, sophomore, junior, senior) a po něm (naštěstí) většina studentů se studiem končí. Průchod studiem je o něco snazší než na střední, většinu semestru mají poměrně dost času. To se ovšem mění cca 2 týdny před oběma zkouškovými týdny, kdy se téměř všichni prakticky nepřetržitě učí (nebo to alespoň předstírají).

Ve volném čase Korejci získávají certifikáty na angličtinu, na používání počítače, dělají dobrovolnickou práci a pečují o svůj vzhled. To všechno zejména proto, aby se kvalitně připravili na pracovní pohovory. U těch jsou totiž výše uvedené věci naprostým základem a bez nich tam snad ani nemá cenu chodit (beze srandy, i ten perfektní vzhled je důležitej). Největší důraz při pohovoru se pak klade na jméno vaší univerzity; můžu bejt tupej jak tágo, ale když budu ze SNU, tak mám velkou naději být přijat.

Obecně chtějí Korejci pracovat pro velké firmy, protože v nich vidí záruku sociálních jistot. Pracovní fluktuace tady moc není, za život moc zaměstnání nevystřídají. Největší je tady samozřejmě Samsung; bohužel čím větší firma, tím víc si může dovolit.

Pracuje se od rána do večera, 5 až 7 dní v týdnu. Korejci jsou na prvním místě na světě v době strávené v práci! Je-li náhodou státní svátek (a že jich moc neni), tak to ještě neznamená, že se nepracuje (případně se ten den nahradí o víkendu). Typická dovolená je 1 týden za rok! Platí nepsané pravidlo, že musíte být v práci dřív než váš šéf a taky později odcházet. Takže když šéf do noci brouzdá po Cyworldu, musíte holt taky.

Ve zbylém čase se prakticky akorát chlastá. Korea je největší konzument alkoholu na světě; na průměrného Korejce vychází 90 flašek soju na rok!

No a co mi říkal Doo, že okolo čtyřícítky padesátky se vás firma s největší pravděpodobností zbaví. To už vám pak nezbyde nic jinýho než to soju.

Lednice plná soju

Většina lidí, co strávila nějakou dobu v zahraničí, procitla, a tahle představa se jim taky nelíbí. Ostatní bohužel ani netuší, že někde v Evropě máme dovolené celých 5 týdnů a k tomu volné večery a víkendy…nebo tuší, ale kolektivní hon za co nejvyšším HDP jim nedovoluje o tom přemýšlet…

Setkání s panem velvyslancem

Červen 11th, 2009

V pondělí 8. června se v Castle Praha konalo další české studentské setkání; tentokrát i za přítomnosti pana velvyslance Jaroslava Olši. Sešlo se nás snad dvacet, naprosto neuvěřitelný! A nemůžu se nepochlubit, že nemálo lidí shromáždil můj snadno vygůglitelný blog, na který je díky Vláďovi dokonce odkaz ze stránek ambasády (trochu trapas, přecejenom tady probírám akorát holky a jídlo…).

S Vláďou a Petrem jsme zase probírali naši cestu po Asii; zatím to vypadá, že všichni tři vyrazíme 23. června do Číny, Petr se po cca dvou týdnech odpojí a pojede zpátky do Soulu na let do Prahy. S Vláďou máme poměrně stejný plán cesty, ještě ladíme další postup z Indie. Ondra zůstává v Suwonu na Ajou Summer School.

Ještě si dovolím přidat odkaz na vynikající počin našeho MZV – systém pro dobrovolnou registraci občanů v zahraničí (DROZD): http://drozd.mzv.cz/.

Setkání s panem velvyslancem Olšou

Další 3 fotky jsou v galerii České setkání v Soulu.

Tak už to tady pomalu balím…

Červen 2nd, 2009

Zbývají poslední tři týdny :( Teď už se moc akcí neúčastním, vytrvale jezdím do Soulu pro víza, plánuju cestu a sem tam dělám něco do školy. Včera jsme psali od osmi do deseti večer předposlední test ze Signals & Systems…snad jsem ho moc nezvrtal. 15. – 19. června je oficiální zkouškový týden, v pátek večer je rozlučková párty a do 23.6. máme vypadnout z kolejí.

Dneska se koná poslední meeting YHTC. AITC už se nejspíš ani nesejde a FC byl ke konci fakt tragickej. O víkendu se bude konat Temple Stay, ale nakonec jsem se rozhodl nezúčastnit – zejména proto, že toho budu mít už fakt hodně a chci se konečně potkat s Dooem.

Všechny tři kluby se tady pokusím stručně zhodnotit:

YHTC – je to klub s třicetiletou tradicí, který díky systému předávání know-how opravdu funguje. Pokud je meeting v 6, tak v 6 opravdu začne. Během semestru se konají cca 4 výlety, jeden MT (chlastací akce) a některé další akce (Olympiáda pro staré členy, účast na školním festivalu, atd.). Největším problémem je bohužel komunikace – hodně by se hodilo umět korejsky. Samozřejmě je tam dost lidí, kteří umí anglicky a dobře; ale přece jenom to není nejlepší řešení zvlášť, když je nás tam cizinců hodně málo. I tak můžu jenom doporučit – minimálně první meetingy a první trip si určitě užijete!

FC – velký klub, který je téměř povinností pro všechny zahraniční studenty. Bohužel tenhle semestr fakt zklamal; většina slibovaných akcí byla spíš o kolektivním chlastání a organizace byla zvlášť v druhé polovině semestru opravdu tragická (začít meeting hodinu po jeho plánovaném začátku a navíc tam nic nevyřešit, je fakt moc). Díky tomu z něj plno fajn lidí odešlo. Abych jenom nekritizoval, vaření korejských jídel a tradiční korejská hudba byly fajn akce. S jazykem taky problém není, protože korejští členové musejí do klubu dělat dokonce vstupní pohovory s jazykovou zkouškou… Pokud se v organizaci nedělají zásadní změny, nemůžu klub doporučit.

AITC - menší klub také zaměřený na zahraniční studenty a doplňující FC. Za semestr dělá dva výlety a jedno BBQ. Organizace nebyla dokonalá, ale o dost lepší než v FC. I atmosféra byla mnohem přátelštější a s jazykem taky není problém. Můžu určitě doporučit.

Teď ještě trochu lituju, že jsem nezkusil klub tradiční korejské hudby Samulnori; myslim, že bych to i já zvládnul a může to být dost zábava i bez znalosti korejštiny.

Taky se do finále pomalu blíží naše (Justus, Ondra a já) pár týdnů trvající tajná soutěž o co nejvíc večeří s korejskýma slečnama. Pravidla jsou jednoduchá – 1 bod za každou slečnu (tzn. víc večeří s jednou se nepočítá), se kterou půjdete sami na večeři mimo campus. Ono se to může zdát dost jednoduchý – ale opravdu neni. Pokud se slečnou nechodíte (což je level, kterýho tady dosáh zatim snad jenom Mirko), tak často souhlasí pouze s večeří (minimálně) ve čtyřech – a taková se nepočítá.

Ondra má tuším 3 body, já jeden a Justus pořád nic :)

Dneska jsem se byl objednat do Ajou University Hospital na předepsání antimalarik; tak uvidíme. Pak už mi snad nic zásadního v cestě překážet nebude…

Další české setkání v Soulu

Červen 2nd, 2009

Velvyslanec České republiky v Korejské republice, Jaroslav Olša, jr., pořádá v Castle Praha 8. června ve 20:00 setkání české studentské komunity v Korejské republice. Všichni jste srdečně zváni, svoji účast potvrzovat nemusíte. Domluva je taková, že pan velvyslanec uhradí nějaký snack a nápoje, další si pak podle Vašeho přání musíte objednat ve vlastní režii.

Těšíme se na vás!

(z e-mailu od Vládi)

Miss Korea

Květen 28th, 2009

Hehe no nemoh jsem si to odpustit :)

Pokusil jsem se udělat ze svých a jiných fotek výběr deseti korejských koček. Seřazené jsou náhodně a hlasovat můžete posláním komentáře s příslušným jménem. Výsledky budou vyhodnoceny než odjedu z Koreje!

Výstava o Karlu Čapkovi

Květen 24th, 2009

V týdnu 25. – 29. května 2009 se v Yonginském campusu Hankuk University of Foreign Studies (HUFS) bude konat výstava o Karlu Čapkovi. Ve středu 27. května 2009 bude od 15:30 oficiální zahájení za přítomnosti českého velvyslance Jaroslava Olši.

Pozvánka na výstavu Karla Čapka

JSA: Joint Security Area

Květen 22nd, 2009

Další Korean Movie Night bude v úterý; na tu dobu už máme sice naplánované setkání s naší host family, ale ani mi to nevadí, protože se bude dávat film JSA: Joint Security Area. Ten už jsem si dávno stáhnul a několikrát viděl.

Můžu ho jenom doporučit, je fakt dost impresivní, smutný a opravdový. V kostce jde o to, že v severokorejském JSA checkpointu byli jedné noci zastřeleni dva severokorejci a je na nezávislém vyšetřovacím týmu, aby zjistil, jak a proč k tomu došlo a zároveň uklidnil už tak napjaté vztahy mezi Jižní a Severní Koreou.

Od počátku jsou k dispozici dvě verze výpovědí – jihokorejec tvrdí, že byl severokorejci unesen přes Bridge of no return do jejich checkpointu, kde se mu povedlo osvobodit a prostřílet se ven. Severokorejská verze jediného přeživšího je, že jihokorejec k nim zničehonic vpadl a začal bezhlavě střílet. Obě výpovědi jsou z hlediska zúčastněných očividně jediné možné a tak za nimi obě strany stojí.

Pravda je ale někde jinde a všichni ji střeží i za cenu sebevraždy – není akceptovatelná ani jednou stranou. Osádky checkpointů na obou stranách Bridge of no return se totiž spřátelily a v noci se tajně scházely. Z nepřátel na nejostřeji střežené hranici světa se stali kamarádi na život a na smrt. Jednou je ale přistihl pohromadě severokorejský důstojník a nebyla šance cokoliv vysvětlovat…

Určitě se na to koukněte!

JSA

Trocha kultury – Big Bang

Květen 7th, 2009

Big Bang. Každej normální člověk si pod tím představí úterý a seriál Big Bang Theory. Tady v Koreji je to ale především hodně populární chlapecká skupina složená z pěti fešáků (víc informací třeba na wiki). No tak jsme na ně vyrazili koukat po holkách.

Koncert byl zadarmo jako součást nějaké akce sousední Kyung Hee University. Škola je to veliká; jenom na území jejich campusu jsou asi tři autobusové zastávky, hlavní brána vypadá jak vítězný oblouk a dojít od ní k amfiteátru zabere cca 20 minut. Dorazili jsme něco po sedmé, nafasovali si podprdelníky a usadili se do horních řad s bezva výhledem. Vystoupení střídalo vystoupení, lidi pořád proudili a proudili.

Byla to teda megaakce; Big Bang vystoupil až úplně na konci s tuším třema kouskama…celej plnej amfiteátr naprosto šílel, všichni si stoupli a zpívali s nima. A překvapivě – bylo to docela poslouchatelný. Jak rychle přijeli, tak rychle zase zmizeli a s nima i většina publika. Tak jsme se pomalu vytratili i my, zašli s holkama indonézskýma ještě na nějaký kuřecí kousky a pak domů…

Pár místy zajímavých fotek je v galerii Big Bang Concert.

A tady je jedna ukázka:

Samulnori

Duben 30th, 2009

Další akce s FC, nazvaná Korean Traditional Music. Bylo to celkem fajn, vysvětlili jsme si nějakou teorii o Samulnori, jeden z Ajou klubů nám udělal představení a nakonec se nás to snažili naučit. Protože to má kvalitní technařskej rytmus a žádný zbytečnosti okolo, tak mi to zejména na buben překvapivě docela šlo. Víc informací o Samulnori najdete na wiki a tady máte jednu ukázku. Fotky nejsou a nebudou.

Lantern Parade

Duben 27th, 2009

Na neděli jsem měl po probuzení v poledne jenom dva zásadnější plány – udělat domácí úkoly a večer vyrazit do Soulu na Lantern Parade.

Po snídaňoobědě jsem tedy poprvé za svůj pobyt na Ajou vyrazil do bájné knihovny s tím, že tam najdu knížku Fundamentals of Signals & Systems, ze které byl první domácí úkol, nebo ještě líp knížku i s Yesl. Nenašel jsem ani jedno (výjimečně ne mou neschopností; knížky byly rozpůjčované a Yesl na víkend u rodičů), tak jsem se vrátil na kolej a po chvíli gůglení našel elektronickou verzi na Safari Books Online. Sice tam máme od ČVUT přístup zadarmo, ale bohužel ne do všech oborů. Tak jsem vyzkoušel desetidenní trial a k zadáním domácího úkolu se úspěšně dostal. Natolik mě to ale vyčerpalo, že jsem pro dnešek práci na domácích úkolech ukončil :) a začal shánět lidi na večerní lampionový průvod v Soulu.

Jimin mi napsala, že je na víkend doma, Stefan předstíral učení a Daniel s Klausem byli po sobotní pařbě stále trochu mimo. Tak jsme vyrazili sami s Ondrou s tím, že se na místě sejdeme s Petrem, Justusem & Charlotte a případně kdo se ještě naskytne.

Lampionový průvod Soulem je megaakce s přibližně sto tisíci účinkujícími. I s diváky se účast odhaduje na jeden milion lidí! Tak si tam dejte s někým sraz…

Dojeli jsme busem na Sadang a pak metrem na Dongdaemun; cestou jsme zkejsli v zácpě, takže jsme dorazili až půl hodiny po začátku. Ale už byla aspoň tma, takže to pěkně zářilo. No byla to úchvatná a nekonečná (v dobrém slova smyslu) podívaná! V ulicích v centru Soulu, kde normálně jezdí auta v pěti pruzích, se promenádovaly davy s obyčejnými, neobyčejnými i zcela nepředstavitelnými lampiony.

Dračí lampion

Počkali jsme až na konec průvodu a pak konečně objevili Petra. Zašli jsme do KFC (moc se omlouvám, jednou jsem to zkusit musel), kde jsme byli překvapeni funkcí free refill; aneb když vám dojde Cola, nalejou vám zadarmo novou kolikrát budete chtít.

Pak jsme se ještě prošli okolo umělého kanálu Cheonggyecheon…k němu bych moh říct, že v centru města teče teprv pár let; před tím v těch místech vedla velká nadúrovňová dálnice, ale vedení města se ji rozhodlo v zájmu snížení teploty a zlepšení životního prostředí oblasti kompletně zbourat! V mojí naprosto tragický mapě od mistrů z Kanady je tak další chyba…dálnice tam je pořád nakreslená. Teď na vodě pluly další lampiony a vypadá to tam fakt dobře.

Okolo půl dvanácté jsme se rozhodli vyrazit domů; Petr zamířil zpátky na SNUT, ale my bohužel nedojeli daleko; na Seoul Station metro zavírali. Vlaky po půlnoci nejezdí žádné, autobusy na zastávce před nádražím jezdily všude možně jenom ne tam, kam jsme potřebovali. Všichni na naše otázky Suwon? Sadang? Gangnam? jenom kroutili hlavama a vysvětlovali nám, že nic už nepojede. A taky že nejelo. S taxikářem jsme vyhandlovali cenu 30 000, ale chtěli jsme dovézt až k Ajou a on chtěl sehnat další lidi. Nějak to nevypadalo, tak jsme mu utekli a rozhodli se přespat v Soulu…v lázních. Kousek od nádraží jsme po několikerém ptaní jedny našli, zaplatili 12 000 a v jednu ráno si začli užívat 5 pater aktivit a služeb.

Tenhle plán se bohužel neslučoval s mou představou o dodělání úkolu „až se vrátíme“…tak jsem akorát zkonstatoval, že i kdybych vstal v 5 a jel domů, tak to ráno nemám do půl jedenáctý šanci zpatlat. Smůla, no. Tak jsme vyzkoušeli všechny sauny, vířivky, hot rooms, cold room…a ve tři šli spát. V 7 jsme se nechali vzbudit a pomalu vyrazili na vlak domů. Fakt dobrý!

Fotky jsou v galerii Lantern Parade. Tady přidávám dvě krátká videa.

Korean Movie Night

Duben 1st, 2009

Dneska se bohužel konaly dvě akce najednou; meeting YHTC a Korean Movie Night.

Od šesti jsem tak zašel na meeting pozdravit nové známé z víkendového tripu a krátce zhodnotit celou akci. Všichni se těší na naši písemnou zprávu!

A od půl sedmý jsme s dalšími international studenty prožili Korean Movie Night. Dávali Minyeoneun goerowo v korejském znění s anglickýma titulkama. Podle popisu se to zdálo jako klasická kravina, ale fakt jsem se bavil a cca polovinu probrečel, takže se mi to líbilo. Hned jsem si to stáhnul.

Hana po plastické operaci, aneb Jenny

Zítra se pokusím sehnat lístky a pokud se mi to povede, zajdu večer do Soulu na fotbal – Severní vs. Jižní Korea!