Ztracen v Koreji

Ztracen v Koreji
Deníček jednoho exchange studenta z FELu

Zpráva o pobytu

Listopad 17th, 2009

Na rektorátní stránku zpráv z pobytu jsme spolu s Ondrou zplodili poměrně komplexní přehled o našem pobytu na Ajou v Koreji. Některé sekce ještě vylepšíme, ale i tak by se mělo jednat o ideální podklady pro případné další zájemce o studium na Ajou nebo jenom jako zdroj informací o Koreji.

http://reports.cvut.cz/doku.php/south_korea/au/

Naše divoká kolej

Červen 18th, 2009

Naše kolejní správkyně se dost vyžívá v tisknutí cedulí, vyhlášek a zákazů. Pro ilustraci sem dávám ty zcela nejlepší včetně bodového ohodnocení jednotlivých přestupků.

Kdyby vás to zajímalo, tak ve sprše ani na střeše ani s nástěnkama jsem jmenovitě já opravdu nic nepatřičného nedělal :)

V pátek jsme k nám na pokoj propašovali Euijin a Juyeon; vzhledem k tomu, že se u nás najde i nějaký to soju, na sečtení trestných bodů by asi byla potřeba kalkulačka…

Breaking the rules 6), 8), 11) and 20)

Zkouškové v2.0

Červen 11th, 2009

A je to tady zas, opruz na devět. Musím se pochlubit, už jsem byl 2x v knihovně (resp. studovně). Bohužel ani jednou jsem se tam vůbec nic nenaučil; ostatně s tím jsem tam ani nešel :)

Dneska jsme prezentovali projekt pro Web Programming…na to, kolik jsme na tom zase strávili času, nic moc :( To programování mě fakt ubíjí; zejména to, že logiku to nemá žádnou a člověk jenom dělá GUI, aby to nějak vypadalo a bylo klikatelný. Ještě nám zbejvá projekt na Embedded Software; tam je nejvtipnější, že ten génius po nás chce víc dokumentace než samotný práce…obávám se, že u nás neuspěje. Na Computer Network musíme zase udělat extrakt z nějakýho paperu, to taky neni nic pro mě.

A příští tejden mám 5 zkoušek, každej den jednu. Potěš. Navíc jsou tam nějaký nahrazovaný hodiny za státní svátek! V pátek je pak rozlučková párty a pak se to tady bude pomalu vylidňovat :( Příští víkend se ještě koná poslední YHTC trip…ale fakt nevim, jestli na to budu mít v rámci příprav na odjezd čas.

Navíc musím pro naše pařížské cyklisty konečně nastavit tu SMS bránu!

Soutěž s večeřema jsme rozšířili o obědy a skončí v pondělí 22. června; aktuálně má Ondra 3+1, Justus 2+1 a já jenom 2 (zejtra snad Justuse díky Yuně doženu!). Bonus body jsou, když slečna zaplatí za oba.

No tak jako tak…zbejvá mi tady slabých 10 dní :(

Tak už to tady pomalu balím…

Červen 2nd, 2009

Zbývají poslední tři týdny :( Teď už se moc akcí neúčastním, vytrvale jezdím do Soulu pro víza, plánuju cestu a sem tam dělám něco do školy. Včera jsme psali od osmi do deseti večer předposlední test ze Signals & Systems…snad jsem ho moc nezvrtal. 15. – 19. června je oficiální zkouškový týden, v pátek večer je rozlučková párty a do 23.6. máme vypadnout z kolejí.

Dneska se koná poslední meeting YHTC. AITC už se nejspíš ani nesejde a FC byl ke konci fakt tragickej. O víkendu se bude konat Temple Stay, ale nakonec jsem se rozhodl nezúčastnit – zejména proto, že toho budu mít už fakt hodně a chci se konečně potkat s Dooem.

Všechny tři kluby se tady pokusím stručně zhodnotit:

YHTC – je to klub s třicetiletou tradicí, který díky systému předávání know-how opravdu funguje. Pokud je meeting v 6, tak v 6 opravdu začne. Během semestru se konají cca 4 výlety, jeden MT (chlastací akce) a některé další akce (Olympiáda pro staré členy, účast na školním festivalu, atd.). Největším problémem je bohužel komunikace – hodně by se hodilo umět korejsky. Samozřejmě je tam dost lidí, kteří umí anglicky a dobře; ale přece jenom to není nejlepší řešení zvlášť, když je nás tam cizinců hodně málo. I tak můžu jenom doporučit – minimálně první meetingy a první trip si určitě užijete!

FC – velký klub, který je téměř povinností pro všechny zahraniční studenty. Bohužel tenhle semestr fakt zklamal; většina slibovaných akcí byla spíš o kolektivním chlastání a organizace byla zvlášť v druhé polovině semestru opravdu tragická (začít meeting hodinu po jeho plánovaném začátku a navíc tam nic nevyřešit, je fakt moc). Díky tomu z něj plno fajn lidí odešlo. Abych jenom nekritizoval, vaření korejských jídel a tradiční korejská hudba byly fajn akce. S jazykem taky problém není, protože korejští členové musejí do klubu dělat dokonce vstupní pohovory s jazykovou zkouškou… Pokud se v organizaci nedělají zásadní změny, nemůžu klub doporučit.

AITC - menší klub také zaměřený na zahraniční studenty a doplňující FC. Za semestr dělá dva výlety a jedno BBQ. Organizace nebyla dokonalá, ale o dost lepší než v FC. I atmosféra byla mnohem přátelštější a s jazykem taky není problém. Můžu určitě doporučit.

Teď ještě trochu lituju, že jsem nezkusil klub tradiční korejské hudby Samulnori; myslim, že bych to i já zvládnul a může to být dost zábava i bez znalosti korejštiny.

Taky se do finále pomalu blíží naše (Justus, Ondra a já) pár týdnů trvající tajná soutěž o co nejvíc večeří s korejskýma slečnama. Pravidla jsou jednoduchá – 1 bod za každou slečnu (tzn. víc večeří s jednou se nepočítá), se kterou půjdete sami na večeři mimo campus. Ono se to může zdát dost jednoduchý – ale opravdu neni. Pokud se slečnou nechodíte (což je level, kterýho tady dosáh zatim snad jenom Mirko), tak často souhlasí pouze s večeří (minimálně) ve čtyřech – a taková se nepočítá.

Ondra má tuším 3 body, já jeden a Justus pořád nic :)

Dneska jsem se byl objednat do Ajou University Hospital na předepsání antimalarik; tak uvidíme. Pak už mi snad nic zásadního v cestě překážet nebude…

Mid-term exams: výsledky

Květen 21st, 2009

Abyste si nemysleli, že tady akorát jezdím na výlety, cpu se a koukám po holkách, připojuji výsledky zkoušek z půlky semestru.

Web Programming – 94/100; max: 94, avg: 61
Computer Network – 80/100; max: 80, avg: 45
Financial Management – 13/40; dali jsme tomu na řiť, budem to psát znova
Signals & Systems – 31/100, 10/100; to není vůbec dobrý
Embedded Software – zatím se neobtěžoval to opravit…

BBQ párty

Květen 4th, 2009

Dneska jsem dostal opravenou písemku ze Signals & Systems…10 bodů ze sta. To je vostuda. Na náladě mi samozřejmě nepřidala hodina Embedded Software, kde jsme se zase dověděli velký kulový (už druhej tejden probíráme jakým směrem se kreslí šipky v komponentovém diagramu mezi interfacy). Dostali jsme dokonce dva domácí úkoly! Jeden klasicky copy/paste z wiki, na ten klasicky kašlu, a pak druhej, pozor fakt náročnej, nainstalovat TinyOS (apt-get install tinyos), zbuildovat nějaký ukázkový příklad (make mika2) a poslat screenshot toho shellu (PrintScreen, Ctrl+V, Ctrl+S) :D Už jsme tak nějak vymysleli téma projektů – spojíme Embedded Software a Web Programming a uděláme docházkovej systém s (snad) RFID čtečkou a webovou administrací.

No a po škole hurá na AITC BBQ párty! Od čtyř se schází náš přípravný tým, nosíme stoly a házíme si tenisákem…dost náročný tyjo. Máme dva dvacetilitrový kanystry se sangrií a hromadu masa. V šest to začíná; konečně mám možnost potkat se zas s 란, tu prej odteď učím česky, a 지현, s tou domlouváme druhou verzi středečního srazu.

Akce to byla moc povedená, fotky najdete v galerii AITC BBQ Party. Zejtra je státní svátek (Children’s Day), takže škola není!

Lantern Parade

Duben 27th, 2009

Na neděli jsem měl po probuzení v poledne jenom dva zásadnější plány – udělat domácí úkoly a večer vyrazit do Soulu na Lantern Parade.

Po snídaňoobědě jsem tedy poprvé za svůj pobyt na Ajou vyrazil do bájné knihovny s tím, že tam najdu knížku Fundamentals of Signals & Systems, ze které byl první domácí úkol, nebo ještě líp knížku i s Yesl. Nenašel jsem ani jedno (výjimečně ne mou neschopností; knížky byly rozpůjčované a Yesl na víkend u rodičů), tak jsem se vrátil na kolej a po chvíli gůglení našel elektronickou verzi na Safari Books Online. Sice tam máme od ČVUT přístup zadarmo, ale bohužel ne do všech oborů. Tak jsem vyzkoušel desetidenní trial a k zadáním domácího úkolu se úspěšně dostal. Natolik mě to ale vyčerpalo, že jsem pro dnešek práci na domácích úkolech ukončil :) a začal shánět lidi na večerní lampionový průvod v Soulu.

Jimin mi napsala, že je na víkend doma, Stefan předstíral učení a Daniel s Klausem byli po sobotní pařbě stále trochu mimo. Tak jsme vyrazili sami s Ondrou s tím, že se na místě sejdeme s Petrem, Justusem & Charlotte a případně kdo se ještě naskytne.

Lampionový průvod Soulem je megaakce s přibližně sto tisíci účinkujícími. I s diváky se účast odhaduje na jeden milion lidí! Tak si tam dejte s někým sraz…

Dojeli jsme busem na Sadang a pak metrem na Dongdaemun; cestou jsme zkejsli v zácpě, takže jsme dorazili až půl hodiny po začátku. Ale už byla aspoň tma, takže to pěkně zářilo. No byla to úchvatná a nekonečná (v dobrém slova smyslu) podívaná! V ulicích v centru Soulu, kde normálně jezdí auta v pěti pruzích, se promenádovaly davy s obyčejnými, neobyčejnými i zcela nepředstavitelnými lampiony.

Dračí lampion

Počkali jsme až na konec průvodu a pak konečně objevili Petra. Zašli jsme do KFC (moc se omlouvám, jednou jsem to zkusit musel), kde jsme byli překvapeni funkcí free refill; aneb když vám dojde Cola, nalejou vám zadarmo novou kolikrát budete chtít.

Pak jsme se ještě prošli okolo umělého kanálu Cheonggyecheon…k němu bych moh říct, že v centru města teče teprv pár let; před tím v těch místech vedla velká nadúrovňová dálnice, ale vedení města se ji rozhodlo v zájmu snížení teploty a zlepšení životního prostředí oblasti kompletně zbourat! V mojí naprosto tragický mapě od mistrů z Kanady je tak další chyba…dálnice tam je pořád nakreslená. Teď na vodě pluly další lampiony a vypadá to tam fakt dobře.

Okolo půl dvanácté jsme se rozhodli vyrazit domů; Petr zamířil zpátky na SNUT, ale my bohužel nedojeli daleko; na Seoul Station metro zavírali. Vlaky po půlnoci nejezdí žádné, autobusy na zastávce před nádražím jezdily všude možně jenom ne tam, kam jsme potřebovali. Všichni na naše otázky Suwon? Sadang? Gangnam? jenom kroutili hlavama a vysvětlovali nám, že nic už nepojede. A taky že nejelo. S taxikářem jsme vyhandlovali cenu 30 000, ale chtěli jsme dovézt až k Ajou a on chtěl sehnat další lidi. Nějak to nevypadalo, tak jsme mu utekli a rozhodli se přespat v Soulu…v lázních. Kousek od nádraží jsme po několikerém ptaní jedny našli, zaplatili 12 000 a v jednu ráno si začli užívat 5 pater aktivit a služeb.

Tenhle plán se bohužel neslučoval s mou představou o dodělání úkolu „až se vrátíme“…tak jsem akorát zkonstatoval, že i kdybych vstal v 5 a jel domů, tak to ráno nemám do půl jedenáctý šanci zpatlat. Smůla, no. Tak jsme vyzkoušeli všechny sauny, vířivky, hot rooms, cold room…a ve tři šli spát. V 7 jsme se nechali vzbudit a pomalu vyrazili na vlak domů. Fakt dobrý!

Fotky jsou v galerii Lantern Parade. Tady přidávám dvě krátká videa.

A je po zkouškách

Duben 24th, 2009

No to byl tejden. Začlo to tim, že ten génius přesunul pondělní zkoušku z Embedded na středu aniž by se nám to obtěžoval sdělit. Sice bylo hnusně, ale i tak jsem litoval zabitýho dne a zejména zabitýho prodlouženýho víkendu. Tak jsme aspoň šli zase plavat a cestou zpátky, to mi neuvěříte, jsme před knihovnou narazili na noční polní jídelnu, kde se Ti knihovní pošuci můžou během noci rychle najíst :D

Úterý jsem taky proflákal, zkouška z Financial Management byla až večer. No nejlepší bylo, že jsme v půlce semestru s mým spolubydlícím Marcinem zjistili, že máme stejnej předmět a tuhle zkoušku tím pádem máme spolu. Byl to opruz, zadání specifikovaný klasicky ekonomicky neurčitě a tak jsem strávil většinu času tím ho pochopit. Navíc se učitel ani neobtěžoval dorazit a poslal jenom TA, který o zadání samozřejmě nic nevěděl. No co. Po zkoušce nás Justus překvapil, přines nám pizzu a pivo a tak jsme tady na pokoji hromadně riskovali vyloučení z koleje.

Ve středu teda druhej pokus na tu pakárnu. Asi tušil proč taky nedorazit a poslat jenom TA; dal do toho testu snad úplně všechny kraviny, který se kdy na těch jeho prasoslajdech objevily. Co měl ten test společnýho s Embedded Software nemám tušení.

Čtvrtek weby; zatím nejlepší test. Otázky specifikovaný jasně a jednoduše, dokonce i učitel dorazil. Tak snad jsem tam nic nezvrtal, to by byla ostuda. Večer jsme se zase vydali plavat, ale bohužel nás zase překvapil zavřený bazén (zavírají ho cca 2x do měsíce, ale my na to máme fakt kliku). Tak jsme aspoň zašli do sauny.

Pátek – poslední test ze sítí. Zadání teda místy moc jasný nebylo, ale většinu otázek jsme probírali na hodinách, takže se ke všemu dalo něco napsat bez velkýho učení. Tak snad taky dobrý.

Teď mě čeká nejspíš během víkendu udělat domácí úkoly na signály (zřejmě budu muset vyrazit do knihovny) a na sítě.

Celkově se mi myšlenka mid-termů docela líbí…navíc jak člověk musí chodit do školy pořád, tak je v obraze a něco mu v tý hlavě zůstane (i mně!). Akorát to holt znamenalo, že jsme skoro tři týdny pořádně neviděli naše korejské kamarád(k)y.

Teď Marcin odjel na dva týdny s dalšíma polákama do JV Asie a Justusovi přiletěla Charlotte, takže s ní bude tejden někde fuč. Tak tu teď budu nějakou dobu asi sám s Luisem :) Každopádně plán na příští týden se vrací do normálu! V pondělí plavání nebo English Café, v úterý YHTC meeting (doufám, že se vymyslí nějakej trip!), ve středu jsme konečně domluvili nějakou akci s 지민 a 지현, ve čtvrtek je FC meeting a na pátek se plánujeme s Justusem a dalšíma zúčastnit přes den DMZ tour a večer BBQ párty AITC.

Jak nemá vypadat předmět Embedded Software

Duben 19th, 2009

Tak a je tu víkend před zkouškovým týdnem. Všichni se učí, nebo to alespoň kolektivně tvrdí. Před knihovnou jsou fronty, na koleji ticho. Docela nuda, snad abych se taky začal učit, abych byl in. Ale teď toho víkendu fakt lituju, měl jsem jet někam na výlet :( Původně jsem měl mít v sobotu náhradní hodinu na Financial Management, ale nějak jsem ji zaspal :)

Jinak mě čekají tento týden 4 zkoušky; ze Signals & Systems zkoušku nemáme, protože narozdíl od všech ostatních předmětů máme 3-4 testy za semestr (místo dvou) a ten druhý vychází až na týden po zkouškovém. Paráda. No jinak mám v pondělí Embeded Software, v úterý Financial Management, ve středu volno (nejspíš zajedu do Soulu získat íránský vízum), ve čtvrtek Web Programming a v pátek Computer Networks.

Teď se teda probírám slajdama na Embedded Software. Znova říkám, že je to šílená tragédie. Ten učitel o tom neví zhola nic a tak do nás celou dobu (prakticky půl semestru), než dorazily ty ARM kity, hustil naprosto nekoncepčně spatlaný kraviny… Předmět se jmenuje Embedded Software…na téhle prezentaci se můžete podívat co jsme dělali cca 3. – 6. týden. Pozor, je to unikátní kousek včetně live doplňování během přednášek! Neuvěřitelný. Takže teď místo toho, abych si s radostí opakoval konfiguraci toolchainů, kompilaci jádra, bootloaderů apod…tak se jak dement budu postý probírat organizací pamětí, cache a podobnýma pro mě momentálně úplně nezajímavýma věcma (jako bonus nemůžu zapomenout zmínit popis funkce tranzistoru).

S Financial Managementem to bude horší; většinu přednášek jsem koukal po holkách (jedinej předmět, kde to šlo) nebo klasicky nepřítomně zíral do zdi. Navíc neznám plno anglických slovíček…no co, nějak to zkusím.

Na weby se moc učit neplánuju; přecejenom bych to měl už znát.

Se sítěma nevim; minulá hodina byla super – začli jsme BGP a konečně jsem tak začal chápat vyšší dívčí routovací. Všichni ostatní foreign studenti asi podle toho, že si nic nepíšu (proč taky, když si můžu stáhnout kvalitní slajdy), očekávají, že všechno znám a všechno vim, a že ode mě budou opisovat…no to chci vidět.

Školní síť

Duben 16th, 2009

Celkem nic moc. Na koleji to ujde; každý máme jeden FE port a funguje to zadarmo a plug&play…žádná registrace, jenom DHCP s veřejnou IP. Bohužel lease time je jenom půl hodiny a tak mám obden adresu jinou. Rychlost stahování z korejských serverů je super, ale třeba SSH do Prahy je díky 300ms delay už ne úplně interaktivní :(

Ve škole to je horší. Už jenom to, že ze školy na kolej (200 metrů) je route přes vnějšího ISP a asi 5 hopů, je tragédie. Ještě hůř jsou na tom školní PC; naprostá většina běží na korejských Windows XP s právy administrátora, v některých učebnách je dual boot do korejské Fedory taktéž s loginem roota. Což o to, má to výhody, můžu si nainstalovat co potřebuju…ale stejně tak i všichni ostatní a už pár týdnů po začátku semestru byly některé počítače nepoužitelné a zejména beznadějně zavirované (flashky nikam nestrkat!). Navíc si to někde nainstalujete a nastavíte (prostředí pro crosscompilaci na ARM nebyla úplně sranda vytvořit) a příště si musíte sednout zase tam, jinak to musíte dělat všechno znova. Většinu problémů řeší SSH nebo vzdálená plocha na kolej…ale vzhledem k výše popsané infrastruktuře je i to občas dost nepoužitelný.

Pak tady jsou tiskové místnosti, kde je pár počítačů s tiskárnami…myšlenka zajít tam před hodinou, vytisknout a jít, je zavádějící. V Paldal hall je počítačů na tisk 8, ale většinou rozchodíte jeden dva a čekáte na něj frontu.

Máme tu i automat na tisknutí certifikátů; tam se zadá student ID a datum narození a vybere se požadovaný certifikát. Jenom jsem to zkusil a celá aplikace se zkydala :( Tak už tady radši na nic moc nešahám. Ostatně i např. na nádražích je dost často k vidění na různých terminálech a informačních kioscích BSOD…

Wifi tu je; co jsem si tak všim, od nějakého komerčního ISP nebo co kde kdo v laborce zrovna zapnul za AP…žádný Eduroam. Zatím jsem to neměl potřebu zkoušet a asi to už vydržím.

Cherry Blossoms a tak…

Duben 9th, 2009

Tak a je tu konečně jaro! Všude tady najednou kvetou třešně! Už jsem tady měsíc a půl…konečně trochu přišlo období, kdy mi tady nepřipadá všechno tak super. Včera jsem dělal do 4 do rána domácí úkol v Matlabu; mno ani mě moc nepřekvapilo, že když jsem ho v ty 4 poslal Yesl, tak v půl pátý odepsala… Taky už upadlo takový to živelný seznamování se; prakticky se všichni znají se všema a už si tak můžou vybírat s kým se bavit a s kým ne.

Včera jsme konečně dostali hardware pro Embedded Systems! Už mám toho učitele, co nás zatím naučil akorát jak funguje tranzistor a jak používat wiki, plný zuby, takže doufám, že bude souhlasit s naší individuální prací na tom kitu (ARM11-6410SYS). Bohužel i školení od firmy Huins, která nám to dodala, vypadalo dost tragicky; většina v korejštině a absolutně zmatený. I tak si myslim, že mám mj. díky pokusům se cpaním Linuxu do Edimax routeru proti našim korejským spolužákům poměrně velkou výhodu. Docela se bojim, že budou mít s prací na projektu (po tom, co se v předmětu zatím dověděli) dost problém. No ale mlčí, šoupou nohama a tráví noci v knihovně…co s nima :(

Dneska byl zase meeting FC. Původně jsme měli čučet na film, ale protože se udělalo hezky, rozhodlo se pro piknik. Bylo by to bezva, kdybychom zase cca 40 minut nezevlovali a nečekali na „cosi“ (na tenhle korejskej způsob organizace jsem si pořád nezvyk). Mezitím se zase samozřejmě začlo stmívat a ochlazovat. Pak se konečně objednalo to čínské jídlo a páni z donáškové služby nám ho přivezli na motorkách. Co to bylo fakt popsat nesvedu; ale bylo toho hodně a bylo to dobrý. Jedli jsme po skupinkách přímo na zemi. Pak se zase zevlovalo, ale to už jsme se rozdělili; někdo se přesunul do hospody, někdo cca 50 metrů na Ajou Sound Festival, někdo jinam…co já vim.

Můj buddy říkal něco o výletě v sobotu, tak uvidim. V neděli nejspíš plánujeme vyrazit do Soulu na Cherry Blossoms Festival a pak od šesti se plánujeme sejít v tý český hospodě.

Protože se nenašlo nic lepšího, fotil jsem holt vesměs hlavně holky, znáte to. Najdete je v galerii FC meeting.

Která je sakra tohle?!

Březen 27th, 2009

Ajou má celkem cca 14 tisíc studentek a studentů, ale jak mám mezi nima pořád poznávat ty, které bych znát měl?!

Na každém club meetingu nebo jiné akci se vždycky najde několik jedinců, kteří se se mnou chtějí seznámit…je to děsně super, ale na tohle fakt nemám kapacitu. Každej na mě vybalí jméno, věk, obor a kdovíco ještě…a přitom budu rád, když ji/ho druhej den poznám.

Už mi to fakt splývá…YHTC, FC, AITC, AGA, škola, kolej…všude takových lidí.

Holky se dají rozdělit podle barvy vlasů na černovlásky, černovlásky a černovlásky; podle délky vlasů na dlouhovlásky, dlouhovlásky a dlouhovlásky; podle postavy na hubené, hubené a hubené; podle vzrůstu na malé, malé a malé; konečně podle vzhledu na pěkné, pěknější a nejpěknější. Takže otagování je poměrně jednoduché, ale pak je poznat :(

U kluků je to jednodušší – buď mě pozná on nebo máme smůlu :)

No nic, dneska jela část lidí s FC do LotteWorldu (zábavní park), nic pro mě. Další část jela jen tak někam, protože nám dneska dezinfikovali koleje a varovali nás, že to může mít zvracecí účinky…nevim co s tim všichni nadělali, soju má ty samý. Večer bychom měli jet na víkendovej výlet s YHTC do hor…ale zatim se nám nějak neozvali, tak snad na nás nezapomněli. A nakonec příští víkend se jede s AITC do Ocean Worldu, taky nic pro mě; a navíc v tu sobotu! prej píšem nějakej test ze Signals and Systems. Potěš, to už by snad bylo lepší jít na ten nahrazovanej Embedded Software.

Už 4. týden ve škole!

Březen 24th, 2009

To to letí. No ale už můžu udělat drobné zhodnocení jednotlivých předmětů.

Signals and Systems – začíná to být čím dál tím větší hardcore. Budu se na to snad muset učit; psali jsme zatím dva kvízy a asi jsem moc nedopad. Jeden domácí úkol v Matlabu byl dost jednoduchý. Ve třídě jsem jediný zahraniční student, ale už tam znám jednoho kluka a pak ještě jednu slečnu z jiné paralelky.

Embedded Software – tragédie. Zatím jsme se vůbec nedostali k žádnému cross-programování ani konfiguraci Linuxu. Je to neskutečně zmatený; začali jsme kecama o Web 2.0, client-server technologii a teď jsme brali paměti včetně jejich vnitřních zapojení až na úroveň tranzistorů – no radost. Jak jsem už psal, slajdy jsou prakticky jenom v korejštině a vyučující každý druhý klíčový slovo hledá on-line na wiki. Fakt špatný. Měli jsme dva domácí úkoly spočívající v udělání nějaký rešerše z wiki…témata opět na hony vzdálený HW, tak jsem na to nějak zapomněl… Jsme tam s Ondrou tuším jenom dva zahraniční studenti. Tenhle týden nám hodiny odpadly, prej si je nahradíme příští sobotu. To asi upad.

Financial Management – v naší třídě jsme zbyli 3 zahraniční studenti. Začíná přituhovat; moje znalosti účetnictví nejsou nic moc, navíc v angličtině. Ale zdá se to zajímavý, akorát se na to asi fakt budu muset podívat i doma :( Tu tlustou bichli si ale kupovat nehodlám!

Web Programming – tak nevim. Taky trochu zmatený, začalo se s HTML, JavaScriptem, minule se udělal úvod do Javy a dneska už jsme dělali vlákna. Pro toho, kdo to zná, nic novýho, pro toho, kdo to nezná, podle mě absolutně nezvládnutelnej přísun informací. Zahraničních je nás tam docela dost, domácí úkoly zatím zvládám…ne že by mě to teda bavilo.

Computer Network – paráda. Naprosto super předmět. Fakt mě to baví; o IPv6 jsem se konečně souvisle dověděl prakticky všechno. A další, lepší, témata nás teprv čekají. Zahraničních studentů je tam docela dost, ale já jsem tam asi jediný z exchange programu.

Finální rozvrh

Březen 23rd, 2009

Tak po všech drobných změnách mám finální rozvrh.

Rozvrh hodin

V úterý večer se konají pravidelné meetingy YHTC, ve čtvrtek FC a v pátek AITC.

Jak to chodí ve škole

Březen 17th, 2009

Typický předmět se skládá ze dvou vyučovacích hodin (75 minut) týdně. Nerozlišuje se tu přednáška a cvičení, obojí vypadá stejně. Vyučující posouvá powerpoint a něco čmárá na tabuli a studenti to z tabule tiše obkreslují do předem vytištěných prezentací. Interakce v té mé korejské hodině (Signals and Systems) je nulová; v anglických hodinách se vyučující sice občas na něco zeptá, ale kloudnou odpověď v angličtině dostane převážně jenom od zahraničních studentů. Korejští studenti se buď stydí nebo neumí dost dobře anglicky nebo obojí; vyučující pro ně často shrnují nejdůležitější myšlenky i v korejštině a dovolují jim korejštinu používat. Na druhou stranu bych se vsadil, že úplně stejně to vypadá na anglicky vyučovaných předmětech na FELu.

Na začátku každé hodiny se dělá docházka nebo, je-li na to učebna uzpůsobena, si každý student registruje účast kartou. Povoleno je maximálně 6 absencí (globální nařízení), takže žádná flákárna jako na FELu.

Během semestru jsou dvě týden trvající zkoušková období – mid-term a final. Výsledná známka se ještě skládá z domácích úkolů (odevzdávají se vesměs pouze elektronicky), quizů apod.

Ještě bych měl podotknout, že běžní studenti platí na Ajou školné, asi $4000/rok nebo semestr, teď nevim. Univerzita je to poměrně prestižní, ale když se na ni dostanete, s velkou pravděpodobností ji také dokončíte (ono aby ne, to si každý rozmyslí zahodit rok, dva, tj. x-krát $4000); není možné studovat víc univerzit najednou. S tím souvisí i neuvěřitelný tlak na studenty už od základní školy; např. během střední školy je naprosto běžné být ve škole od 8 ráno do 10 večer. Bohužel ne všichni ten nápor s cílem být úspěšný a splnit očekávání rodičů vydrží a tak se každoročně vyskytne několik případů sebevražd. Navíc tu funguje dvouletá vojenská služba, na kterou musí jít všichni kluci a to v době, která jim je určena (první nebo klidně poslední rok univerzity). Asi si dovedete představit jak se podepíše dvouletá pauza na vašem studiu.

Campus

Březen 12th, 2009

Ajou má, jako každá univerzita v Koreji a většině dalších zemí, vlastní uzavřený campus, kde je všechno pohromadě a tak můžete při pětiminutových přesunech jenom nostalgicky vzpomínat na jízdu z Dejvic na Karlák a pak zase zpátky.

Je tady několik budov jednotlivých fakult/oddělení. Nejvíc jsem k vidění v Paldal hall, což je desetipodlažní (kromě nemocnice snad nejvyšší budova campusu) sídlo computer science. Woncheon hall je sídlo electrical engineering, před tou na holky fakt zrovna nemá smysl čekat. Pak už znám jenom Yulgok hall, což je sídlo většiny administrativy (pro nás zejména OIA), a učí se tam některé humanitní předměty. Dasan hall je jedno ze sídel ekonomie a businessu, tam jsem fakt omylem.

Dále je tu několik menz, rychlých občerstvení a 4 koleje; z toho dvě pro kluky, jedna pro holky a jedna smíšená pro exchange studenty. Je přísně zakázáno navštívit budovu/patro opačného pohlaví. Při přistižení hrozí vyloučení z koleje.

Ajou má jako jedna z mála univezit v Koreji vlastní nemocnici a navíc je to jedna z 25 škol s právnickou fakultou. Samozřejmě je na to náležitě hrdá a do roku 2023 má velké plány dostat se do world top 100.

Samozřejmě jsou tu zařízení typu knihovna, studovna, tělocvična, pošta, banka, kadeřnictví…prostě všechno při ruce. V přízemí koleje máme obchod otevřený až do půlnoci, kde seženete všechno od snídaně až po prací prášek. V okolí školy, resp. v okolí ulice vedoucí přímo od brány, je nespočet 24hodin otevřených obchůdků, hospod, restaurací a klubů.

Menza

Březen 12th, 2009

Pokusím se sepsat pár slov o našich školních stravovacích zařízeních. Jejich největší výhoda je blízkost; do nejbližší menzy to mám z pokoje asi tak 3 minuty cesty. Další výhoda je cena; klasické jídlo stojí 2500 wonů, to je v přepočtu cca 35,- Kč. Pokud vezmu v potaz i fakt, že mi tam jídlo opravdu chutná, je naše menza téměř ideální.

Ve všední dny je v nabídce cca 5 jídel, o víkendech jenom dvě až tři. Otevřeno je každý den do sedmi večer, takže se tam většinou minimálně jednou denně ukážu.

Bezva je nekonvenčnost servírování jídel :) Už žádný mělký a hluboký talíř! Každé jídlo se podává jinak.

Evergreenem naší menzy je jídlo B, které je tam snad každý den a nejvíce se podobá evropskému. Je to jakási fritovaná placka masa s rejží, salátem a polívkou (něco na způsob hrachový). Podle mě to je zamýšlený jako jakýsi pevný bod ve vesmíru zkoušení nových chutí. Když máte všech pokusů pokrk, dáte si „Béčko“ a můžete začít testovat znovu. Podotýkám, že je to jídlo opravdu moc dobré!

S popisem dalších jídel to bude horší, snad někdy udělám fotky. Nikdy se mi ale nestalo, že by mi nechutnalo, vždycky jsem všechno sněd (bez komentáře, děkuji). Ke každému jídlu máte k dispozici „neomezeně“ kimči. Vezmete si mističku a dojdete si nabrat. Pro kompenzaci pálivosti se k tomu přidává nějaké žluté ovoce, ale praví milovníci kimči ho pochopitelně hrnou samotné. „Neomezeně“ proto, že zdaleka ne každý je schopný strávit víc jak jednu mističku.

Polívka je většinou dost pálivá voda s kousky pórku nebo podobné zeleniny. Některé se jí tak, že se do nich nasype rejže z druhé misky. Většinou se to pozná podle nádoby; nejoblíbenější je hliněná miska, která do poslední chvíle sedí přímo na ohni a když vám ji nasunou na tác, tak její obsah ještě dobrou minutu vaří. O tu už se spálili snad všichni. Obsahy hustopolívek jsou pro mě absolutně neidentifikovatelné.

Dalším jídlem je rizoto s chobotnicí. Docela ostré, ale fakt dobré. Po nějaké době si na mořské potvory zvyknete. Rizoto se posype sušenými řasami.

Nedávno jsem vyzkoušel další; to si každý nabere sám do předem vytvarovaných mističek v tácu. Hlavní součástí je pochopitelně miska rýže a pak miska s nudličkami masa obalenými v těstíčku. K tomu nějaké zelené výhonky a salát. A řídká polívka. Moc dobrý.

S hůlkama se člověk naučí docela rychle; největší problém mi dělá nabírání placatých věcí typu list salátu, kus kimči. Ale i sami Korejci si dost pomáhají lžící, takže žádné faux pas.

Můj studijní plán

Březen 11th, 2009

Postup vytvoření studijního plánu je jednoduchý.

Pár týdnů před odjezdem dostanete seznam předmětů vyučovaných v angličtině, ke kterým se marně snažíte nalézt ekvivalenty na FELu. Píšete kopy mailů, ale nikdo vám nechce podle názvu předmětu nic slíbit. Pár dní před odjezdem dostanete anotace a osnovy k předmětům, hurá! Většina je v angličtině, zbytek se přeloží google translatorem. Znovu obeslat všechny garanty předmětů.

Jakmile všichni napíšou „OK, to by šlo uznat“, vyrazit s formulářem na výlet po katedrách a nechat si to předběžné uznání podepsat. Se všemi podpisy dorazit na studijní a získat podpis poslední a nejdůležitější, pedagogické proděkanky. Vzhledem k počtu předuznaných kreditů už s tím nebyl problém.

Seznam v tuto chvíli vypadal takto:

Signals and Systems – Signály a systémy
Web Programming – Tvorba webových aplikací I.
Embedded Software – Struktury vestavěných počítačů
Marketing Management – Marketing
Financial Management – Finanční management
(práce na projektu) – Projekt individuální
Bowling – Tělesná výchova
Current Issues in Korean Society – (neuznatelné)

S potvrzeným studijním plánem v den odjezdu hurá na rektorát podepsat finanční dohodu. A znovu zpátky na studijní doložit, že opravdu odjíždím. Jak na palici, ale prozatím konec papírování.

Po příjezdu do Ajou je samozřejmě všechno jinak; některé předměty se neotevřou, někam se nevejdete, něco se vám nehodí apod. Měl jsem štěstí, že jsem byl zapsán v úplně všech předmětech, které jsem si vybral. Akorát jsem to trochu zvrtal a dva předměty se mi časově kryly. Tak jsem se jednoho zbavil (Marketing) a přidal si jiný z nabídky Graduate school, kterou jsme před tím neměli k dispozici (Computer Network). S tím se mi zase kryl Bowling, tak jsem se ho taky zbavil.

Po pár dnech jsem zjistil, že toho mám nějak moc; rozhodl jsem se zbavit i Current Issues, protože mi to stejně neuznají a kromě tématu Severní Koreje mě to vůbec nezaujalo. Můj finální studijní plán vypadá takto:

Signals and Systems – Signály a systémy
Web Programming – Tvorba webových aplikací I.
Embedded Software – Struktury vestavěných počítačů
Financial Management – Finanční management
Computer Network – Komunikace v datových sítích
(práce na projektu) – Projekt individuální

Změna zase znamená poslat maily na studijní a na rektorát, uf.

Školní kluby

Březen 7th, 2009

Jak jsme se dověděli při Orientation days, Korejci mají silnou potřebu patřit do kolektivu. Proto vytvářejí skupinky a kluby jak jen to jde. Názorným příkladem jsou školní kluby. Při Ajou je odhadem 30 různých zájmových klubů, od sportovních, přes hudební, literární až k náboženským. Scházejí se většinou jednou týdně a následně se často jdou kolektivně opít. Více o kultuře pití viz. Soju.

Já jsem si vybral Youth Hostel Travel Club (YHTC), jehož činností mělo být cestování. Pak Friends Club, kde jsou snad všichni exchange studenti a korejští studenti musí projít konkurzem, když do něj chtějí vstoupit. Cílem je mít poměr korejský:exchange student 1:1. Náplní Friends clubu je „kulturní výměna“ – vysvětlím dále. Nakonec jsem vstoupil do jednoho z mála technicky zaměřených klubů – Computer Clubu.

Všechny kluby se na začátku semestru účastní veletrhu, kdy jsou po celém campusu rozmístěné jejich stánky lákající nové členy. Bohužel zdaleka ne všechny kluby jsou uzpůsobeny na zahraniční studenty, takže je docela sranda je obcházet a dolovat z nich, co vlastně dělají. Nakonec vám dají přihlášku, kam napíšete e-mail a pak vám budou posílat informace o plánovaných akcích.

Členem YHTC se ukázal být i můj AGA (nevím přesně význam zkratky, ale je to skupina korejských studentů, která nám tu pomáhá přežít; každý z nich má na starosti skupinku cca 5 zahraničních studentů) buddy Min, takže jsem měl přístup k informacím o dost jednodušší.

Vyrazili jsme s Ondrou na první meeting klubu. Jak jsme rychle zjistili, byli jsme tam jediní cizinci. Přednáška se pochopitelně konala v korejštině, ale byla to docela sranda. Představovaly se jednotlivé funkce klubu typu prezident, finanční oddělení, oddělení lidských zdrojů, vítali se nováčci, plánovaly se výlety… Po cca půlhodině jsme se vydali před budovu udělat kruh, chytnout se za ruce a ukončit oficiální část klubovou hymnou. Pak jsme se vypravili do Ajou pártystreet, kde setkání pokračovalo až do kdovíkdy.

Friends Club měl první meeting v podobném duchu, akorát poměr místní:zahraniční student byl mnohem vyrovnanější. Mezi nejzajímavější akce plánované Friends Clubem patří vaření korejských jídel, výlet do zábavního parku Everland a víkendový pobyt v klášteře. Samozřejmě hojně prokládané kulturní výměnou v pártystreet.

V pátek jsme se ještě vypravili na setkání Ajou International Travel Clubu (AITC), který sliboval podobný program jako YHTC, tak proč ne. Poměr byl tentokrát úplně obráceně, byli jsme tam skoro jenom zahraniční studenti. Ale snad se to srovná.

S Computer Clubem to úplně nevyšlo; zjistil jsem, že tam prakticky jenom učí nováčky základy Céčka a to není nic pro mě.

Každopádně členství v klubech znamená, že se tu rozhodně nenudíte.

Druhý den ve škole

Březen 3rd, 2009

Druhý školní den je podobně jako ten první ve znamení pohodového vstávání na hodinu od 10:30. První hodina tady tak jako tak začíná až v 9:00, takže žádný masakr typu 7:30. Večer se končí v naprosté většině případů nejpozději v 17:45. Juchů!

Venku sněží, paráda. První hodina, Financial Management. Vyučující se díky sněhové kalamitě někde zasek, tak čekáme psaním vstupního testu, který nám rozdal asistent. Většinu věcí jsem v životě neslyšel, ale protože je ekonomie pořád o tom samém, kreslím pár křivek, co si pamatuju z prváku, k tomu nějakou derivaci, rozpočtový omezení, kombinovanou pravděpodobnost a víc fakt netušim. Doráží profesor a vysvětluje nám, že pokud se nám test nelíbil, nemáme tady co dělat. Aha. No co, to říkali všichni a vždycky jsem to nějak doklepal. Jsem odhodlán zůstat, i když jsem nikdy neměl pořádně něco jako mikroekonomiku, účetnictví ani statistiku, což jsou všechno požadované prerekvizity. No uvidíme, nemůže to bejt tak těžký.

První hodina je jinak úplně o ničem, klasika. Po hodině s ostatními konzultujeme další postup a většina se tváří na strategický ústup.

Teď hodina pauza, tak na oběd a dořešit nějaké další administrativní blbosti.

Od 13:30 začíná Web Programming. Těším se, že se konečně dovím něco nového; kurz ale začíná klasicky tragicky zmateně s HTML a CSS a tak mám dojem usínám. Zív.

15:00, 10. patro Paldal hall. Tolik schodů, ale naprosto super výhled! Čeká mě předmět z nabídky graduate school, Computer Network. Vyšší level je hned znát, energická vyučující se s ničím nezdržuje a bez zaváhání vykládá sítě z pohledu, z jakého je zrovna moc neznám, bezva! Zaujala mě zejména VAN (Vehicle Area Network) nebo meziplanetární síť :) Hlavně velmi progresivní pohled, žádný opakování OSI modelu, ale naopak seznámení se s návrhy náhrad vrstvené architektury. Cítím se obohacen.

A to je pro dnešek všechno.

« Previous Entries