Ztracen v Koreji

Ztracen v Koreji
Deníček jednoho exchange studenta z FELu

Samulnori

Duben 30th, 2009

Další akce s FC, nazvaná Korean Traditional Music. Bylo to celkem fajn, vysvětlili jsme si nějakou teorii o Samulnori, jeden z Ajou klubů nám udělal představení a nakonec se nás to snažili naučit. Protože to má kvalitní technařskej rytmus a žádný zbytečnosti okolo, tak mi to zejména na buben překvapivě docela šlo. Víc informací o Samulnori najdete na wiki a tady máte jednu ukázku. Fotky nejsou a nebudou.

Klubový fundraising

Duben 29th, 2009

No to byla akce! Po dlouhé době meeting s YHTC. První dobrá zpráva byla, že o tomto víkendu se plánuje další trip! Podle všeho se rozdělíme do skupin po cca pěti lidech a nezávisle na ostatních se dopravíme do cíle, kterým je západní pobřeží (víc moc nevim). Budeme spát klasicky, kde se dá, a dopravovat se taky různě, zejména stopem. Už se těšim!

Po meetingu se mladší členové vydali nacvičovat program na exhibici pro bývalé členy. My se mezitím zašli najíst a pak jsme šli zkontrolovat, jak jim to jde. Kluci secvičovali představení podle klipu známé chlapecké korejské skupiny (já ji teda neznám). No byla to sranda, ale moc dlouho jsme je kontrolovat nevydrželi. Pak jsme zašli za holkama, ty trénovaly podle Girl’s Generation a vypadalo to o poznání líp :)

Dalším programem večera bylo shánění sponzorů. Naše návrhy na veřejné představení GG neprošly, i když by patrně vydělalo peněz nejvíc. Tak jsme se rozdělili do cca 4 skupin a obcházeli restaurace a podniky v okolí Ajou s tím, že pořádáme akci pro bývalé členy a rádi bychom sponzorský příspěvek. Protihodnotou jsme nabízeli uvedení jména a adresy podniku v seznamu sponzorů v ročence. Překvapivě se nad námi většinou slitovali a průměrně 10 tisíc wonů nám dali. Celkem jsme sehnali odhadem čtvrt milionu! Cestou jsme ještě potkali 張應文, u který jsem se odpoledne dobře znemožnil vzkazem v čínštině z Google Translatoru…vůbec mu nerozuměla a to to byla jenom jedna věta :(

Následovalo zhodnocení v jednom z navštívených podniků. Nejzajímavější bylo asi jídlo…jedli jsme opékaná, na kolečka nakrájená, vepřová střeva…teda jestli jsem to pochopil dobře. Chutnalo to překvapivě dobře; trochu gumovější a tučnější, ale jo, dalo se to. K tomu jsme jedli pařený vejce; nevim jak to popsat, ale bylo to moc dobrý. Po kvalitním zhodnocení se naše tvrdší jádro přesunulo okolo jedné do dalšího podniku s příslibem dalšího typicky korejského jídla…no potěš. Čekal nás černý „had“ :( Už vim, že to jsou nudle, zelenina a cosi našťouchané opět ve vepřových střevech. K tomu se přikusujou vepřová srdce, plíce a játra. No a polívku snad radši popisovat nebudu; spolu se vším tím 소주 to musí všem nezkušeným připadat jako dokonalá šavlopudná kombinace. Ještě, že je defaultní součástí všech podobných akcí rejže a voda.

Okolo čtvrtý jsme se usnesli, že máme zhodnoceno a vyrazíme domů. Doufám, že tohle nás nečeká někdy příště.

Kuřecí nohy

Dneska jsme se měli sejít s 지민 a 지현, ale museli jsme to odložit, protože 지민 o víkendu trhali zuby moudrosti a není na tom chuděra nejlíp. Páteční BBQ party od AITC se přesunula na pondělí; toť všechno k změnám v plánu na tenhle tejden.

Lantern Parade

Duben 27th, 2009

Na neděli jsem měl po probuzení v poledne jenom dva zásadnější plány – udělat domácí úkoly a večer vyrazit do Soulu na Lantern Parade.

Po snídaňoobědě jsem tedy poprvé za svůj pobyt na Ajou vyrazil do bájné knihovny s tím, že tam najdu knížku Fundamentals of Signals & Systems, ze které byl první domácí úkol, nebo ještě líp knížku i s Yesl. Nenašel jsem ani jedno (výjimečně ne mou neschopností; knížky byly rozpůjčované a Yesl na víkend u rodičů), tak jsem se vrátil na kolej a po chvíli gůglení našel elektronickou verzi na Safari Books Online. Sice tam máme od ČVUT přístup zadarmo, ale bohužel ne do všech oborů. Tak jsem vyzkoušel desetidenní trial a k zadáním domácího úkolu se úspěšně dostal. Natolik mě to ale vyčerpalo, že jsem pro dnešek práci na domácích úkolech ukončil :) a začal shánět lidi na večerní lampionový průvod v Soulu.

Jimin mi napsala, že je na víkend doma, Stefan předstíral učení a Daniel s Klausem byli po sobotní pařbě stále trochu mimo. Tak jsme vyrazili sami s Ondrou s tím, že se na místě sejdeme s Petrem, Justusem & Charlotte a případně kdo se ještě naskytne.

Lampionový průvod Soulem je megaakce s přibližně sto tisíci účinkujícími. I s diváky se účast odhaduje na jeden milion lidí! Tak si tam dejte s někým sraz…

Dojeli jsme busem na Sadang a pak metrem na Dongdaemun; cestou jsme zkejsli v zácpě, takže jsme dorazili až půl hodiny po začátku. Ale už byla aspoň tma, takže to pěkně zářilo. No byla to úchvatná a nekonečná (v dobrém slova smyslu) podívaná! V ulicích v centru Soulu, kde normálně jezdí auta v pěti pruzích, se promenádovaly davy s obyčejnými, neobyčejnými i zcela nepředstavitelnými lampiony.

Dračí lampion

Počkali jsme až na konec průvodu a pak konečně objevili Petra. Zašli jsme do KFC (moc se omlouvám, jednou jsem to zkusit musel), kde jsme byli překvapeni funkcí free refill; aneb když vám dojde Cola, nalejou vám zadarmo novou kolikrát budete chtít.

Pak jsme se ještě prošli okolo umělého kanálu Cheonggyecheon…k němu bych moh říct, že v centru města teče teprv pár let; před tím v těch místech vedla velká nadúrovňová dálnice, ale vedení města se ji rozhodlo v zájmu snížení teploty a zlepšení životního prostředí oblasti kompletně zbourat! V mojí naprosto tragický mapě od mistrů z Kanady je tak další chyba…dálnice tam je pořád nakreslená. Teď na vodě pluly další lampiony a vypadá to tam fakt dobře.

Okolo půl dvanácté jsme se rozhodli vyrazit domů; Petr zamířil zpátky na SNUT, ale my bohužel nedojeli daleko; na Seoul Station metro zavírali. Vlaky po půlnoci nejezdí žádné, autobusy na zastávce před nádražím jezdily všude možně jenom ne tam, kam jsme potřebovali. Všichni na naše otázky Suwon? Sadang? Gangnam? jenom kroutili hlavama a vysvětlovali nám, že nic už nepojede. A taky že nejelo. S taxikářem jsme vyhandlovali cenu 30 000, ale chtěli jsme dovézt až k Ajou a on chtěl sehnat další lidi. Nějak to nevypadalo, tak jsme mu utekli a rozhodli se přespat v Soulu…v lázních. Kousek od nádraží jsme po několikerém ptaní jedny našli, zaplatili 12 000 a v jednu ráno si začli užívat 5 pater aktivit a služeb.

Tenhle plán se bohužel neslučoval s mou představou o dodělání úkolu „až se vrátíme“…tak jsem akorát zkonstatoval, že i kdybych vstal v 5 a jel domů, tak to ráno nemám do půl jedenáctý šanci zpatlat. Smůla, no. Tak jsme vyzkoušeli všechny sauny, vířivky, hot rooms, cold room…a ve tři šli spát. V 7 jsme se nechali vzbudit a pomalu vyrazili na vlak domů. Fakt dobrý!

Fotky jsou v galerii Lantern Parade. Tady přidávám dvě krátká videa.

제부도 aneb jak jsme vyzráli na příliv

Duben 25th, 2009

Dneska jsme se vypravili na 제부도 (Jebu-do aneb ostrov Džebu). Už od rána bylo poměrně hnusně, ale pršet začlo teda až k večeru. Sešli jsme se s Petrem v půl jedenáctý na Suwon station, kde jsem před tím absolvoval pohovor s maskovanýma svědkama Jehovovýma (dostal jsem i strážnou věž :D ). Pak jsme našli autobus 999, který nás měl na Jebu podle informací na tomto webu zavézt.

Jeli jsme poměrně dlouho a pořád to vypadalo podle silničních ukazatelů nadějně…až v jednom městě jsme změnili směr a najednou byla konečná a moře široko daleko nikde. Tak jsme popojeli kousek zpátky na křižovatku a po chvíli našli další zastávku. 330ka už nás opravdu dovezla na břeh, kde začíná přílivem zaplavovaná silnice na Jebu. Momentálně (cca 1 hodina odpoledne) byl odliv a na návsi stála zelená zabahněná vejtřaska, která nás na ostrov za tisíc wonů dovezla.

Jebu je malý ostrov, který celý pěšky přejdete za půl hodiny. Pěkně tam foukalo, obloha byla hnusně šedivá, všude bahno místo moře, no nic moc fotogenickýho. Nakonec jsme zamířili k šutrům trčícím z moře, ke kterým vedla cca 3 metry široká cesta z obou stran ošplouchávaná mořem. Když jsme slezli z šutrů a obcházeli je, cesta už měla metr. No a když jsme se konečně rozhodli vrátit zpátky na ostrov, cesta už nebyla; tak jsme to museli přebrodit :)

Tady na nás příliv vyzrál

Problém byl s cestou z ostrova. Podle všeho měla být sjízdná jenom do půl třetí, což bylo už pryč. Znovuodlitá pak měla být až v sedum večer! To se nám zrovna čekat nechtělo; ono co tam v tý zimě. Tak jsme spěchali s tím, že to kdyžtak dobrodíme (vskutku debilní nápad). Na začátku půlkilometrové cesty přes moře jsme byli přibližně ve 3 a ještě pořád po ní jezdila auta, tak jsme vyrazili taky. Moře už bylo dost blízko a představa, že někde v půlce se to zaleje a budem to doplavávat, nebyla z nejradostnějších. No ale nedošli jsme ani do čtvrtiny a zastavil u nás prázdnej autobus, že nás vezme :) Dokonce zadarmo! Vodou jsme projeli lehce jenom jednou…ale kdybychom to šli pěšky, tak fakt nevim…

Na návsi už čekal přímej bus 1004 do Suwonu, tak jsme přesedli a tradá domů. Fakt hnusně bylo.

Fotky jsou v galerii Jebudo.

Jak vykuchat mořskou příšeru

Duben 24th, 2009

Tady je slibované video z YHTC tripu, kde jsme kuchali mořskou příšeru. Varování: obsahuje scény kuchaných mrtvých zvířat a ženský řev.

A je po zkouškách

Duben 24th, 2009

No to byl tejden. Začlo to tim, že ten génius přesunul pondělní zkoušku z Embedded na středu aniž by se nám to obtěžoval sdělit. Sice bylo hnusně, ale i tak jsem litoval zabitýho dne a zejména zabitýho prodlouženýho víkendu. Tak jsme aspoň šli zase plavat a cestou zpátky, to mi neuvěříte, jsme před knihovnou narazili na noční polní jídelnu, kde se Ti knihovní pošuci můžou během noci rychle najíst :D

Úterý jsem taky proflákal, zkouška z Financial Management byla až večer. No nejlepší bylo, že jsme v půlce semestru s mým spolubydlícím Marcinem zjistili, že máme stejnej předmět a tuhle zkoušku tím pádem máme spolu. Byl to opruz, zadání specifikovaný klasicky ekonomicky neurčitě a tak jsem strávil většinu času tím ho pochopit. Navíc se učitel ani neobtěžoval dorazit a poslal jenom TA, který o zadání samozřejmě nic nevěděl. No co. Po zkoušce nás Justus překvapil, přines nám pizzu a pivo a tak jsme tady na pokoji hromadně riskovali vyloučení z koleje.

Ve středu teda druhej pokus na tu pakárnu. Asi tušil proč taky nedorazit a poslat jenom TA; dal do toho testu snad úplně všechny kraviny, který se kdy na těch jeho prasoslajdech objevily. Co měl ten test společnýho s Embedded Software nemám tušení.

Čtvrtek weby; zatím nejlepší test. Otázky specifikovaný jasně a jednoduše, dokonce i učitel dorazil. Tak snad jsem tam nic nezvrtal, to by byla ostuda. Večer jsme se zase vydali plavat, ale bohužel nás zase překvapil zavřený bazén (zavírají ho cca 2x do měsíce, ale my na to máme fakt kliku). Tak jsme aspoň zašli do sauny.

Pátek – poslední test ze sítí. Zadání teda místy moc jasný nebylo, ale většinu otázek jsme probírali na hodinách, takže se ke všemu dalo něco napsat bez velkýho učení. Tak snad taky dobrý.

Teď mě čeká nejspíš během víkendu udělat domácí úkoly na signály (zřejmě budu muset vyrazit do knihovny) a na sítě.

Celkově se mi myšlenka mid-termů docela líbí…navíc jak člověk musí chodit do školy pořád, tak je v obraze a něco mu v tý hlavě zůstane (i mně!). Akorát to holt znamenalo, že jsme skoro tři týdny pořádně neviděli naše korejské kamarád(k)y.

Teď Marcin odjel na dva týdny s dalšíma polákama do JV Asie a Justusovi přiletěla Charlotte, takže s ní bude tejden někde fuč. Tak tu teď budu nějakou dobu asi sám s Luisem :) Každopádně plán na příští týden se vrací do normálu! V pondělí plavání nebo English Café, v úterý YHTC meeting (doufám, že se vymyslí nějakej trip!), ve středu jsme konečně domluvili nějakou akci s 지민 a 지현, ve čtvrtek je FC meeting a na pátek se plánujeme s Justusem a dalšíma zúčastnit přes den DMZ tour a večer BBQ párty AITC.

Jak nemá vypadat předmět Embedded Software

Duben 19th, 2009

Tak a je tu víkend před zkouškovým týdnem. Všichni se učí, nebo to alespoň kolektivně tvrdí. Před knihovnou jsou fronty, na koleji ticho. Docela nuda, snad abych se taky začal učit, abych byl in. Ale teď toho víkendu fakt lituju, měl jsem jet někam na výlet :( Původně jsem měl mít v sobotu náhradní hodinu na Financial Management, ale nějak jsem ji zaspal :)

Jinak mě čekají tento týden 4 zkoušky; ze Signals & Systems zkoušku nemáme, protože narozdíl od všech ostatních předmětů máme 3-4 testy za semestr (místo dvou) a ten druhý vychází až na týden po zkouškovém. Paráda. No jinak mám v pondělí Embeded Software, v úterý Financial Management, ve středu volno (nejspíš zajedu do Soulu získat íránský vízum), ve čtvrtek Web Programming a v pátek Computer Networks.

Teď se teda probírám slajdama na Embedded Software. Znova říkám, že je to šílená tragédie. Ten učitel o tom neví zhola nic a tak do nás celou dobu (prakticky půl semestru), než dorazily ty ARM kity, hustil naprosto nekoncepčně spatlaný kraviny… Předmět se jmenuje Embedded Software…na téhle prezentaci se můžete podívat co jsme dělali cca 3. – 6. týden. Pozor, je to unikátní kousek včetně live doplňování během přednášek! Neuvěřitelný. Takže teď místo toho, abych si s radostí opakoval konfiguraci toolchainů, kompilaci jádra, bootloaderů apod…tak se jak dement budu postý probírat organizací pamětí, cache a podobnýma pro mě momentálně úplně nezajímavýma věcma (jako bonus nemůžu zapomenout zmínit popis funkce tranzistoru).

S Financial Managementem to bude horší; většinu přednášek jsem koukal po holkách (jedinej předmět, kde to šlo) nebo klasicky nepřítomně zíral do zdi. Navíc neznám plno anglických slovíček…no co, nějak to zkusím.

Na weby se moc učit neplánuju; přecejenom bych to měl už znát.

Se sítěma nevim; minulá hodina byla super – začli jsme BGP a konečně jsem tak začal chápat vyšší dívčí routovací. Všichni ostatní foreign studenti asi podle toho, že si nic nepíšu (proč taky, když si můžu stáhnout kvalitní slajdy), očekávají, že všechno znám a všechno vim, a že ode mě budou opisovat…no to chci vidět.

Aktuální verze cesty domů – Čína & JV Asie

Duben 17th, 2009

Musím to nějak probrat; fakt nemám šanci stihnout všechno. Workcamp jsem nakonec vzdal; jediný rozumný se mi líbil na nějakém Indonézském pidiostrově, ale účastnický poplatek 160€ mi přijde poměrně dost a ta náplň taky nebyla ideální.

Takže teď počítám s deseti týdnama od 22. června do 30. srpna. První tři týdny Čína, další 3 týdny JV Asie (omezil jsem to na Vietnam, Kambodžu, Thajsko a Malajsii). Pak dva týdny v Indii a poslední dva týdny si nechám na Pákistán a Írán…všude děsně málo :(

Trasu po Číně zatím ladím; první verze vypadá dost megalomansky, ale hlavně časově nereálně (Weihai – Beijing – Taiyuan – Huashan – Xian – Lhasa – Baoji – Kunming – Yichang – Nanjing – Shanghai – Hong Kong – Nanning; můžete se podívat na mapičku a zjistíte, že to znamená 3x skoro přejet Čínu). Zatím jsem můj seznam, co chci cca vidět, rozšířil o stezku smrti v Huashanu, Guoliang tunnel a 3 soutěsky.

Z Nanningu se dostanu do Vietnamu, o kterém jsem zatím nenastudoval vůbec nic. No a pak Kambodža; tam mě zatím nejvíc láká jejich železnice a pak chrámový komplex Angkor…ale určitě si toho najdu víc. Našel jsem pár vlaků v Thajsku, ale kudy a kam zatim netušim. Do Malajsie bych rád dojel na východním pobřeží (Kota Bharu), protože tam začíná jungle line malajsijských železnic. Tudy bych dojel až do Singapuru a pak po západním pobřeží zpátky do Kuala Lumpur.

Odtud už zmíněným letadlem do Indie a o tý ještě nevim nic víc než co jsem se dověděl od Oty na http://cesty.jenasoft.com/2008/indie/.

Tady je pěkná ilustrační mapička :) převzatá ze serveru plného cenných informací http://www.seat61.com/

Železniční síť JV Asie

A ještě jedna mapička, kterou popíšu někdy příště :)

Cesta z Indie domů

Víza do Ruska

Duben 17th, 2009

Samotný turistický vízum na 30 dnů přímo na ambasádě stojí 990,-. Konzulární oddělení ruský ambasády je v Korunovační 34, je to kousek pěšky od Letenskýho náměstí, pozná se podle fronty venku. Jsou tam pondělí až pátek 9:00 – 12:00. Docela se mi vyplatilo bejt tam v malý frontě už v cca 8:45, pak se v devět otevře a jde se víceméně hned na řadu.

Pro vízum potřebujete vyplněnou žádost (vyplňuje se všechno kromě 7) Zvoucí organizace), pas, kopii pasu (zadní dvoustránky), potvrzení o cestovním pojištění (myslim, že jim bude stačit naprosto cokoliv, kde bude vidět jméno a datum platnosti), 1 fotku a oficiální pozvání.

To se dá nejlíp sehnat na http://www.visatorussia.com; tam stačí vyplnit žádost o pozvání se stejnými údaji jako v té žádosti o vízum. Stojí to $30 a platí se online kartou (trochu jsem se bál, ale fakt to funguje a fakt si strhli jenom těch $30). Po cca dvou dnech pošlou mailem PDFko, který jenom stačí vytisknout a vzít s sebou. Ještě teda z toho opsat do žádosti do bodu 13) Název a referenční číslo turistické organizace (mělo by to bejt INTELSERVICECENTER, #0055). Později jsem ještě našel http://www.realrussia.co.uk, kde to stojí jenom £15.

Přines jsem to tam všechno (tj. 4 papíry, pas a fotku) a bez problémů (narozdíl od jiných lidí ve frontě) si to vzali a po deseti dnech jsem si opět bez problému vyzvedl hotový vízum (prokazujete se potvrzením o zaplacení). Česky tam moc nemluví. Kdyžtak je plno informací i na stránkách ambasády (http://www.czech.mid.ru/cz/).

Při pobytu v Rusku na jednom místě 3 a víc dnů je potřeba se nějak registrovat…měl by to za vás udělat hotel, ale v žádným předpokládám nebudete…no popravdě víc nevím; já se tomu ve vlaku vyhnul a i při opouštění Ruska ve Vladivostoku bez žádného záznamu o registraci nic neříkali.

Školní síť

Duben 16th, 2009

Celkem nic moc. Na koleji to ujde; každý máme jeden FE port a funguje to zadarmo a plug&play…žádná registrace, jenom DHCP s veřejnou IP. Bohužel lease time je jenom půl hodiny a tak mám obden adresu jinou. Rychlost stahování z korejských serverů je super, ale třeba SSH do Prahy je díky 300ms delay už ne úplně interaktivní :(

Ve škole to je horší. Už jenom to, že ze školy na kolej (200 metrů) je route přes vnějšího ISP a asi 5 hopů, je tragédie. Ještě hůř jsou na tom školní PC; naprostá většina běží na korejských Windows XP s právy administrátora, v některých učebnách je dual boot do korejské Fedory taktéž s loginem roota. Což o to, má to výhody, můžu si nainstalovat co potřebuju…ale stejně tak i všichni ostatní a už pár týdnů po začátku semestru byly některé počítače nepoužitelné a zejména beznadějně zavirované (flashky nikam nestrkat!). Navíc si to někde nainstalujete a nastavíte (prostředí pro crosscompilaci na ARM nebyla úplně sranda vytvořit) a příště si musíte sednout zase tam, jinak to musíte dělat všechno znova. Většinu problémů řeší SSH nebo vzdálená plocha na kolej…ale vzhledem k výše popsané infrastruktuře je i to občas dost nepoužitelný.

Pak tady jsou tiskové místnosti, kde je pár počítačů s tiskárnami…myšlenka zajít tam před hodinou, vytisknout a jít, je zavádějící. V Paldal hall je počítačů na tisk 8, ale většinou rozchodíte jeden dva a čekáte na něj frontu.

Máme tu i automat na tisknutí certifikátů; tam se zadá student ID a datum narození a vybere se požadovaný certifikát. Jenom jsem to zkusil a celá aplikace se zkydala :( Tak už tady radši na nic moc nešahám. Ostatně i např. na nádražích je dost často k vidění na různých terminálech a informačních kioscích BSOD…

Wifi tu je; co jsem si tak všim, od nějakého komerčního ISP nebo co kde kdo v laborce zrovna zapnul za AP…žádný Eduroam. Zatím jsem to neměl potřebu zkoušet a asi to už vydržím.

Písmo, jména, …

Duben 13th, 2009

Pokusím se velice stručně shrnout dosavadní poznatky o aplikované korejštině.

Takže písmo (hangul) – jak jsem už říkal, je fakt jednoduchý! Neříkám, že jsem odhalil už úplně všechny vychytávky a nepravidelnosti, to vůbec, ale pro čtení názvů měst, zastávek, jmen apod. to bohatě stačí.

Každý symbol se skládá z 2-4 podsymbolů…nejčastěji jsou tam 3. Většina podsymbolů odpovídá 1:1 nějaké vyslovitelné hlásce nebo skupině hlásek; problémem jsou akorát znělé/neznělé souhlásky (R/L, B/P, …), které se píší stejně a čtou podle okolí (proto mají naopak problémy vyslovovat je pak v angličtině).

Nebudu tady psát kompletní seznam podsymbolů, ukážu to na pár příkladech a zbytek si můžete najít někde na wiki.

아주 – tohle je Ajou; čte se to a-džu. Dvě slabiky, dva symboly. V tom prvním je kromě A (ㅏ) ještě ㅇ, což se normálně čte jako „NG bez G“, ale v tomhle případě se jedná o jakýsi levostranný padding. No a džu už je jednoduchý; ㅈ je DŽ a ㅜ je U.

수원 – s tímhle mám pořád trochu problém. ㅅ je v pohodě S, ㄴ je N, ㅓ EO a zbytek znáte…výslekdem je Su-won. Znak pro W není, čte i píše se to tak nějak jako U (Su-uon). Každopádně se slabika won vyskytuje dost často (won, Su-won, I-tae-won, Won-ju,…), takže se to přinejhorším dá zapamatovat.

도라산 – tohle je už snadno čitelný Do-ra-san. Tam může být problém akorát s tím, jak číst ㄹ, jestli jako R nebo jako L…

Co se korejštiny týče, umím a používám zatím akorát děkuji – „kamsamidá“ a dobrý den – „aňija sejó“, což se často slije na „aňasejó“. Strašně dobře se to poslouchá; zejména, když se bavěj holky, tak hodně mění výšku hlasu…

Korejská jména – unifikovaně se píší jako 3 symboly a i v přepisu se zachovává za normálních okolností pořadí. První symbol je příjmení! Nejčastější příjmení jsou tady Kim, Park a Lee…a jakože fakt nejčastější, narazíte na ně všude.

Kim se píše 김. Následují dva symboly pro křestní jméno, kterým většinou naše kamarádky a kamarády oslovujeme, pokud se nedohodneme jinak. Navíc se dost často nerozlišují ženská a mužská jména.

Příklad: 김승희 se přepíše jako Kim Seung Hee. Když to narvete do Facebooku, najdete plno kluků a plno holek. Seung Hee se čte dost blbě i když umíte korejsky. Musel jsem to hodně oposlouchat a přijatelná varianta je Siní :)

Křestní jméno 지민 se čte mnohem snáz…přesně znak po znaku…Džimin. To samý 민주 – Mindžu.

Další povedený víkend

Duben 12th, 2009

Paráda, další super víkend!

Ve čtvrtek jsme se mým buddym Sang Hee domlouvali, že v sobotu podnikneme nějaký výlet…v pátek mi napsal, že se sejdeme v 10 před knihovnou a půjdem na kopec za Suwon. Popravdě na kopec za Suwon můžeme jít vždycky a trochu jsem z toho cítil, že se potřebuje učit a navíc jít jenom dva kluci, to je naprd :) Tak jsem mu úspěšně vnutil, že se potřebuje učit celej víkend a trip odložíme na jindy.

Ostatní plánovali mj. zajet do Soulu na Cherry Blossoms festival, to mě taky moc nelákalo. Chtěl jsem uskutečnit ten národní pak (Chiaksan National Park), který měl být v březnu zavřený. Tak jsem oprášil nalezené informace a konečně se znalostí korejského písma jsem si pohodlně našel spojení (fakt super věc!). Sbalil jsem si spacák, mikinu a tričko a nařídil budíka na 7:30 s tím, že stihnu autobus v 8:40.

V 7:30 jsem teda vstával a Justus šel tou dobou akorát spát :) Vyrazil jsem ztichlým campusem k zastávce; problém je, že autobusy na autobusák nejezdí přímo od nás, ale až kdesi od dolní křižovatky. No prostě jsem tam bloudil a mezitím mi jich pár ujelo, nakonec jsem nased do 88ky a na autobusák úspěšně dojel…bohužel pozdě. Neva, další jede v 9:35. Jízdenku jsem úspěšně koupil (6 700) i autobus sám našel! I kdybych neuměl číst korejštinu, tak Wonju se skládá z won (to je minimálně na každé bankovce nebo tím končí Suwon) a ju…to je zase druhá slabika od Ajou; ano nějak podobně jsem se to naučil :)

Byla pěkná zácpa, tak jsme se sunuli přes dvě hodiny; ve Wonju jsem se tak vypotácel z autobusáku kolem poledne. Zbývalo najít autobusy MHD jedoucí do národního parku. Nejvíc se mi líbil 41, který měj dojet až úplně na sever k chrámu/klášteru Gyryongsa. Optimistický plán počítal s tím, že se tam vyškrábu na vrchol a pak po hřebeni dojdu na druhý vrchol a někde po cestě přespím. No dobře, tak ale nejdřív najít ten autobus. Po chvíli motání okolo autobusáku jsem zamířil k vlakovému nádraží, kde jsem zastávku nakonec opravdu našel (drobný hint – zastávka je i u autobusáku; stačí vyjít doleva – zpátky na hlavní silnici – a najít zastávku na protější straně). Přelouskal jsem název cílové stanice a odpovídalo to; tak jsem po chvilce čekání nastoupil do 41 a doufal, že dojedu. A taky že jo! To byl pocit! Sice byly už dvě odpoledne a neměl jsem žádný jídlo, ale to půjde!

Vystoupil jsem a ještě než jsem stačil nastudovat nejbližší plánek, hnala se ke mně nějaká mladá paní a prý jestli se nechci připojit k ní a jejímu příteli. Tak jsem jako chvíli přemejšlel, co mají za lubem…ale pozvali mě na oběd a povídali jsme si o všem možným. Fakt neskutečný! Přijeli se podívat jenom na klášter, takže jsme spolu strávili cca hodinu a pak jsem se vydal sám směrem k vrcholu.

Brzo jsem zjistil, že směrem nahoru jdu (ve tři odpoledne opravdu kupodivu) jenom já. Potkával jsem tak lidi jenom v protisměru; milé paní mi dokonce vysvětlily, že to nemám šanci stihnout. No co, uvidíme, psali tam na vrchol 2:40; v půl šestý je ještě světlo. Nahoře jsem byl už v půl pátý! Potkal jsem tam jenom jednoho pána, který neuměl anglicky ani slovo, ale tak jsme se navzájem vyfotili, pokochali se rozhledem a pak…to mi neuvěříte…mě pozval na večeři. Normálně vytáhnul z baťůžku spoustu malých krabiček a pytlíčků, všechno to rozbalil, oddělil mi půlku rejže a jedli jsme! Úžasný! Ještěže umím korejsky aspoň poděkovat!

Pak jsme se rozloučili a já se vydal na hřebenovku. Vypadalo to moc slibně, světla pořád dost, sil taky, cesta pěkná, míst na spaní okolo cesty hafo. Radost mě přešla na dalším rozcestí, kde se ukázala hřebenovka momentálně jako zavřená a nebyla jiná možnost než zase zklesat dolů…no bezva. Klesání byl fakt opruz, ale ještě, že jsem ho stih za světla. Dorazil jsem ke klášteru Ipseoksa a posléze až dolů na hlavní silnici. Tam už to bylo s orientací mnohem těžší, ale tušil jsem, že bych měl jít doleva. Nový plán byl dojít po silnici k dalšímu vchodu do parku a tam pokračovat. Šel jsem teda dost dlouho, setmělo se úplně. Nakonec jsem nějaký ten vchod do parku našel, ale to už byla tma jak v řiti a tak jsem ušel přiměřený kus doufajíc, že narazím na nějaký altánek; bohužel nic, tak jsem vyšplhal do svahu, našel bezva převis, rozbalil spacák a usnul.

V 7 ráno mě někdo budí :) Nejspíš strážce parku, ale vypadá přívětivě, anglicky neumí, nic po mně nechce (pokuta za stanování je jinak 50 000) a zase odjíždí. Tak balím ležení a vyrážím dál do kopce. Krpál jak kráva, bohužel dorážím akorát k dalšímu klášteru a i když jsou všude šipky směrem k vrcholu, cesta je i tady zavřená. Tak to už mě fakt nebaví; rozhoduju se vyrazit dolů na autobus a strávit radši zbytek dne v Soulu. Zastávku nacházím, autobus přijíždí…tak snad dojede někam do centra. Hehe náhodně si vyberu zastávku k vystoupení…a bingo jsem zpátky před nádražím! Tomu se říká klika. Do Soulu se ale rozhoduju jet, pozor, autobusem! Takže ještě dojít zpátky na autobusák, koupit si jízdenku do Dongsoulu (teď už to vím) a postavit se do fronty :) Tradá a jedem!

V Soulu jsem se rozhod konečně navštívit nějakej ten palác; přece jenom by bylo blbý je úplně vynechat, když už jsem tu byl tolikrát. Tak vzhůru metrem k paláci Gyeongbokgung! Dorážím tam akorát před dvanáctou, tak jsem svědkem ceremonie střídání stráží. Pak si za 3 000 kupuju vstupenku a cca dvě hodiny bloudím celým komplexem…fakt pěkný.

Další program plánuju tak, abych byl na šestou v české hospodě na velikonočním srazu. Nenapadá mě nic lepšího než jít pěšky přes celý Soul až do Itaewonu. Zastavil jsem se u české ambasády a celkově viděl už poměrně velkou část Soulu. Itaewon je čtvrť pro cizince; jsou tu všechny nápisy i v angličtině, restaurace všemožných světových kuchyní a hlavně plno divných týpků ze všech koutů světa. Nelíbí se mi tady, rozhodně nedoporučuju se tady ubytovávat a ani nemá cenu sem jezdit; to už rovnou můžete zůstat v Praze. Snad jenom antikvariát prodávající Lonely Planet ještě navštívím.

Akorát to vyšlo, tak hurá metrem k Hongik University a do české hospody. Znova se tam potkávám s Petrem a jeho kamarády ze SNUTu. Ruinuju rozpočet gulášem a dvěma plzněma (ne ne radši se neptejte na cenu). Slavíme Velikonoce!

Po fajn večeru vyrážíme domů; překvapivě je to ke SNUTu jenom o málo kratší cesta než do Suwonu. Už jsem nějak rezignoval na cestování metrem až na Suwon Station a pak 720kou…jedu na Gangnam a doufám, že tam nebude moc velká fronta na autobusy…

Fronta je…hehe a na jejím konci stojí Yuna! To mám dneska šťastnej den. Se znalostí počtu spojů do Suwonu a počtu korejek, které znám jménem, si můžete snadno spočítat pravděpodobnost potkání Yuny v neděli okolo desáté večer na Gangnam Station na konci fronty :D Snaží se mi vysvětlit, že v Soulu pařila a spala u přátel a proto vypadá příšerně…no chvíli přemejšlim, jestli jí mám vysvětlovat, kde jsem spal já…ale jo, je z YHTC a tak to chápe!

Před Ajou jsme ještě zašli na banánovej koktejl (jahodovej už nebyl :( ) a cestou na kolej jsem ještě potkal Seung Hee…nějaký skvrny na Slunci nebo co. Mezitím se mi vrátil spolubydlící Marcin z Číny a tak jsme měli na pokoji co probírat :)

Pár nic moc fotek:
Chiaksan National Park
Gyeongbokgung palace
Velikonoce v Soulu

Cherry Blossoms a tak…

Duben 9th, 2009

Tak a je tu konečně jaro! Všude tady najednou kvetou třešně! Už jsem tady měsíc a půl…konečně trochu přišlo období, kdy mi tady nepřipadá všechno tak super. Včera jsem dělal do 4 do rána domácí úkol v Matlabu; mno ani mě moc nepřekvapilo, že když jsem ho v ty 4 poslal Yesl, tak v půl pátý odepsala… Taky už upadlo takový to živelný seznamování se; prakticky se všichni znají se všema a už si tak můžou vybírat s kým se bavit a s kým ne.

Včera jsme konečně dostali hardware pro Embedded Systems! Už mám toho učitele, co nás zatím naučil akorát jak funguje tranzistor a jak používat wiki, plný zuby, takže doufám, že bude souhlasit s naší individuální prací na tom kitu (ARM11-6410SYS). Bohužel i školení od firmy Huins, která nám to dodala, vypadalo dost tragicky; většina v korejštině a absolutně zmatený. I tak si myslim, že mám mj. díky pokusům se cpaním Linuxu do Edimax routeru proti našim korejským spolužákům poměrně velkou výhodu. Docela se bojim, že budou mít s prací na projektu (po tom, co se v předmětu zatím dověděli) dost problém. No ale mlčí, šoupou nohama a tráví noci v knihovně…co s nima :(

Dneska byl zase meeting FC. Původně jsme měli čučet na film, ale protože se udělalo hezky, rozhodlo se pro piknik. Bylo by to bezva, kdybychom zase cca 40 minut nezevlovali a nečekali na „cosi“ (na tenhle korejskej způsob organizace jsem si pořád nezvyk). Mezitím se zase samozřejmě začlo stmívat a ochlazovat. Pak se konečně objednalo to čínské jídlo a páni z donáškové služby nám ho přivezli na motorkách. Co to bylo fakt popsat nesvedu; ale bylo toho hodně a bylo to dobrý. Jedli jsme po skupinkách přímo na zemi. Pak se zase zevlovalo, ale to už jsme se rozdělili; někdo se přesunul do hospody, někdo cca 50 metrů na Ajou Sound Festival, někdo jinam…co já vim.

Můj buddy říkal něco o výletě v sobotu, tak uvidim. V neděli nejspíš plánujeme vyrazit do Soulu na Cherry Blossoms Festival a pak od šesti se plánujeme sejít v tý český hospodě.

Protože se nenašlo nic lepšího, fotil jsem holt vesměs hlavně holky, znáte to. Najdete je v galerii FC meeting.

Host Family First Meeting

Duben 8th, 2009

Koukám, že se pořádání akcí v úterý nějak vžilo :( Tak jsme zašli se Slávkem od šesti na YHTC meeting, kde bylo opět hodně veselo, i když jsme zase ničemu nerozuměli. Mid-term exams se nezadržitelně blíží (překlad pro FELáky: ještě dva pohodový tejdny) a tak už párty po meetingách nejsou tolik v kurzu. Většina lidí spěchala zpátky do knihovny nebo jinam učit se… S Jimin jsme se dohodli na výletě do jejího hometown, ale taky až po mid-termu, chjo.

Já jsem vyrazil od půl sedmý na první meeting s mou host family. Je to program pořádaný OIA a slouží pro lepší poznání korejské kultury a každodenního života. Jednoho zahraničního studenta si adoptuje jedna korejská rodina.

Jako zástupce rodiny na mě čekala sympatická slečna…achjo! Ještě, že mám její jméno napsaný (Hee Kyung). Pro Ondru se rodina nenašla, tak nás adoptovala oba; to se má! Účelem prvního setkání bylo jenom se seznámit a případně se domluvit na společných akcích. Tak jsem zvědavej, zatim jsme se domluvili akorát na tom, že se domluvíme pod mid-termu, protože teď nemá nikdo na nic čas.

Nakonec jsme šli na večeři s Julií a Jee. Vypadá to, že i s nima a mým buddym Sang Hee podnikneme o víkendu nějakej výlet! Hurá, už jsem dlouho nikde nebyl. MT se prý konal na Jebu-do (neplést s Jeju-do), je to malý ostrůvek kousek od Suwonu. Bezva na něm je, že k němu vede jediná silnice, kterou 2x denně zaplavuje příliv! Tak tam musim!

Jinak jsem se začal v neděli učit korejský písmo…a už s tim dneska dokážu machrovat, takže to fakt není těžký! Je to podle mě nejjednodušší ze všech obrázkových písem. Každý symbol se skládá ze 2-3 částí, které vesměs odpovídají poměrně vyslovitelným hláskám nebo jejich skupinám…no nebudu to tu popisovat, abych se neztrapnil, ale fakt se to hodí umět a je to docela sranda ;)

DMZ podruhé a lépe

Duben 6th, 2009

To byl teda víkend. V pátek odpoledne jsem váhal, jestli se zúčastnit akce YHTC nebo radši předstírat učení na sobotní test…teď už vim, že jsem s nima měl jet; dopadlo by to stejně. Testy v sobotu jsou tady prej normální. Vůbec jsem tady nějak špatně; korejští studenti jsou obecně naložení buď v knihovně nebo v lihu. Asi se fakt budu muset začít učit! :( Na testu nic zajímavýho nebylo; na to že jsem v korejské třídě, jsem dostal protekčně test v angličtině a i mi ukázali, kam se podepsat. Fourierových a jiných transformací už mám ale fakt plný zuby!

Takže jsem měl celou sobotu zabitou. Hodně dalších lidí odjelo s AITC do Ocean Worldu, tak kolej působila překvapivě pustě. Během odpoledne jsem vygůglil dalšího Čecha v Koreji (http://vladimirberoun.blogspot.com/) a zároveň jsem byl vygůglen já :) Tak jsme se s Petrem (http://vepa.wz.cz/) dohodli, že v neděli vyrazíme společně do Dorasanu.

Fuj, neděle a vstávání v 7! To budu celej den nepoužitelnej. Dojet na metro a metrem na Seoul Station, kde máme v 9:00 sraz. Dát si sraz s neznámým Čechem „v 9 na nádraží“ je tady poměrně proveditelný, našli jsme se hned.

Tak hurá koupit jízdenky do Dorasanu (2 000 wonů) a vzhůru na 9. nástupiště. Během cca hodinové jízdy do Imjingangu jsme si vyměnili úplně všechny naše poznatky o Koreji. V Imjingangu se musí vystoupit, koupit si DMZ tour (11 700), projít pasovou a bezpečnostní prohlídkou a zase nastoupit (do stejného vlaku). Dostali jsme navíc visačky s čísly. 11:00, odjezd! Vrata s ostnatým drátem se otevírají a vyrážíme na most naděje. Dorasan je kousek za řekou, takže jedeme chabých 5 minut.

Dorasan je nové, veliké a moc pěkné nádraží se spoustou nástupišť; bohužel se používá jenom to první, kam jezdí 3 páry vlaků denně. Jeden přímý ze/do Soulu a zbylé dva jenom z/do Imjingangu. Kousek odtud je něco podobného v dálničním provedení, kde se ale jezdí alespoň do průmyslové oblasti v Severní Koreji Kaesongu (i když v současné době asi ani to ne). Koreje jsou tak spojené, ale přesto propastně oddělené.

Venku na nás čeká autobus, tak sedáme a jedem. Prvním cílem je 3. tunel – jihokorejci objevili celkem 4 tunely pod DMZ vykopané severokorejci. Dostáváme helmy, sedáme na speciální vozítko a pod úhlem skoro 45° klesáme do hlubin. Bohužel se tady nikde nesmí vůbec fotit…ale i tak se nám daří udělat nějaká videa a pár fotek. Dole jdeme tunelem asi 200m a prakticky se tak konečně dostáváme do DMZ! Tunel opravdu není dělaný na naši výšku a nedovedu si představit, že bych tudy někoho plánoval napadnout s propustností 30 000 vojáků / hodinu. Helma se fakt hodila.

Dalším místem je Dora observatory. Není tam prakticky nic, jenom je odtud za ideálních podmínek dobře vidět do Severní Koreje. Bohužel dneska je nějakej opar a vidíme celkem kulový; matně rozeznáváme nejvyšší vlajkový stožár na světě stojící v neobydleném severokorejském městě. Jasně vidíme hranice DMZ a samotnou hranici obou Korejí. Jsou to zřetelné vykácené pruhy. Tady se taky nesmí fotit.

Zpátky do autobusu a zase do Dorasanu na nádraží, konec DMZ tour. Doprohlížíme si nádraží a sedáme do vlaku na cestu zpátky. V Imjingangu ještě doprohlídneme zbytek a hlavně konečně kupujeme pohledy! A pak tradá zpátky do Soulu přecpanou električkou.

V Soulu máme v plánu zajít do České hospody. Zvenku vypadá jako Staroměstská radnice, točí tam Plzeň a vaří uzený koleno. Bezva, jako doma! Víc najdete na webu http://www.castlepraha.co.kr/.

No a to je pro dnešek všechno; dovez jsem si severokorejské soju ze stánku v Imjingangu…nebo aspoň nálepka to tvrdí.

Pár fotek najdete v galerii Dorasan DMZ Trip.

Korean Traditional Games

Duben 2nd, 2009

Další akce s Friends Clubem, bohužel ne úplně domyšlená. Sešli jsme se v půl sedmý na trávníku před Yulgok hall, kde jsme rychle vybudovali herní plán pro hru Yut. Popis a návod najdete třeba tady. Akorát byla dost klendra a začlo se celkem pochopitelně stmívat, takže všem jaksi chyběl ten správný herní entusiasmus.

Tak jako tak náš tým č. 1 vyhrál…nevim moc jak, ale jo. Dostali jsme flašku, ale po ochutnání jsme se kolektivně shodli, že ji necháme Sláwkovi. No a pak jsme se přesunuli do Noise Gardens a nakonec do J’s.

Takže všechny fotky z alba Korean Traditional Games jsou trochu překvapivě z hospody. A teď jsem si všim, že tam na zdi je neon Pilsner Urquell, wau!

Teď o víkendu plánuje YHTC další akci; říkají tomu MT (membership training), ale má to spočívat vesměs v chlastání někde u moře. Chjo proč zrovna já musim psát v sobotu test ze Signals and Systems!

Korea Republic vs. DPR Korea

Duben 1st, 2009

Dneska se v Soulu konaly hned dvě velké akce – koncert Oasis a kvalifikační utkání mezi Severní a Jižní Koreou. Hodně foreign studentů tak plánovalo do Soulu vyrazit.

Akorát ne všichni jsme si včas obstarali lístky; tak jsem ráno vstal! a vyrazil podle Erikova návodu najít Hana Bank a koupit lístky na ten fotbal. Banku jsem našel, cca čtvrt hodiny jsem sledoval snahu hned tří lidí splnit moje přání, ale nakonec z nich vypadlo, že dneska už lístky neprodávají a že jedině přímo na stadionu.

Většina z nás se to rozhodla risknout a v půl páté jsem vyrážel s Danielem a Danielem do Soulu. Stadion jsme našli a i lístky úspěšně sehnali (30 000 wonů)! Pak jsme se postupně setkávali s jinýma skupinkama z Ajou a při tom sháněli něco k jídlu.

V 8 to začlo. Fakt hrála Jižní proti Severní! Žádnej apríl! Severokorejci hráli v bílém a Jihokorejci v oranžovém. Stadion byl skoro zaplněný…celkem pochopitelně zejména fanoušky Jižní Koreje. Nikde žádná severokorejská vlajka, žádnej kotel podporující každý kopnutí do míče Severokorejci.

Abych to zkrátil, fotbal mě zrovna nebere, tak nečekejte žádné popisy akcí. Atmosféra byla rozhodně uchvacující, ale fakt mi jich bylo líto, že jim nikdo nefandí. Nakonec vyhrála Jižní nad Severní 1:0 a celý stadion se nahrnul do metra :)

Vstupenka

Pár fotek je v galerii North vs. South. Video najde tady.

Korean Movie Night

Duben 1st, 2009

Dneska se bohužel konaly dvě akce najednou; meeting YHTC a Korean Movie Night.

Od šesti jsem tak zašel na meeting pozdravit nové známé z víkendového tripu a krátce zhodnotit celou akci. Všichni se těší na naši písemnou zprávu!

A od půl sedmý jsme s dalšími international studenty prožili Korean Movie Night. Dávali Minyeoneun goerowo v korejském znění s anglickýma titulkama. Podle popisu se to zdálo jako klasická kravina, ale fakt jsem se bavil a cca polovinu probrečel, takže se mi to líbilo. Hned jsem si to stáhnul.

Hana po plastické operaci, aneb Jenny

Zítra se pokusím sehnat lístky a pokud se mi to povede, zajdu večer do Soulu na fotbal – Severní vs. Jižní Korea!